Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Medkovy spojil život, smrt nerozdělila

  5:00aktualizováno  5:00
Různé paralely v dílech dnes již legendární dvojice Mikuláše a Emily Medkových hledá výstava Souvislosti v Litoměřicích.

Mikuláš Medek: Medek: Cranachovská nadlyrika s imperialistickou květinou, 1953-1954 - Mikuláš Medek: Medek: Cranachovská nadlyrika s imperialistickou květinou, 1953-1954 | foto: repro: katalog výstavy

On maloval, ona fotografovala. Mikuláš Medek (1926 až 1974) a Emila Medková (1928 až 1985). Zprvu, na přelomu 40. a 50. let, se fotografovali navzájem i společně, při surrealistických inscenacích.

Tenhle způsob tvůrčího srůstu netrval dlouho, jako kdyby si byli vědomi úskalí, o němž v nejnovějším čísle československé mutace časopisu Flash Art hovoří Marina Abramovičová, vystavující nyní na Praguebiennale 3 v Karlíně: "...tvůrčí spolupráce s někým, s kým zároveň žijete, je časově omezená a dříve nebo později se určitě změní v katastrofu."

Medkovi tuhle katastrofu předešli: své umělecké vyjadřovací prostředky od sebe oddělili, avšak jejich bytosti zůstaly napojeny a provázány nejen lidsky - v jejich dílech se totiž potkávaly, či dokonce na sebe odkazovaly určité motivy. Bylo to tvoření v nepřetržitém dialogu, v naslouchání tomu druhému.

Nebyla to v českém výtvarném prostředí jediná taková dvojice - stačí připomenout Adrienu Šimotovou a Jiřího Johna či Evu a Jana Švankmajerovy.

Bez trapné doslovnosti
Medek zemřel relativně mlád, Medková rovněž. Velkému znalci Medkova díla, Bohumíru Mrázovi, náhlá smrt přeťala práci na umělcově monografii. Jiný zasvěcenec, Antonín Hartmann, se nedožil nynější výstavy v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, kterou nosil v hlavě a také ji - včetně katalogu - připravoval.

Nicméně díky zájmu a vůli Evy Kosákové, dcery Emily a Mikuláše Medkových, byl projekt Souvislosti uveden v život. Kolekce obsahuje šestadvacet děl Mikuláše Medka (z let 1945-1973) a jedenapadesát fotografií Emily Medkové (období 1947-1982). Instalace je nutně rytmizována tak, že práce Medkové jakoby doprovázejí Medkovy obrazy, rotují kolem nich, ale opravdu jen jakoby - je to dáno odlišnými formáty děl a při naprosté početní paritě by fotografie na galerijních stěnách působily jaksi upozaděně.

Míra a způsob paralelity mezi příslušným obrazem a související fotografií jsou různé: někdy se motiv či kompoziční princip objevil nejprve u Medkové a Medek se jej chopil posléze, jindy tomu bylo naopak, přičemž v tomhle případě byl odstup mezi obrazem a fotografií někdy daleko větší - Emila nalezla svoji verzi "téhož" třeba až po manželově smrti.

Výjimkou jsou snímky, které Medková pořizovala jako výslovnou předlohu pro Medkovy obrazy - příkladem může být vcelku popisný záběr staženého králíka (1951). Podle něho se v témže roce zrodil obraz, na němž můžeme výtečně studovat "znásilnění", jichž se Medek na realitě dopouštěl a jimiž podtrhoval existenciální dimenze skutečnosti.

Jinak však vznikala díla rovnomocná, vždy se svým vlastním režimem řeči, se svou specifickou poezií. Takže i tam, kde je motivická shoda mezi fotografií a obrazem až dojemná, není nikdy doslovná, natož trapná.

Dvojnásobná škoda
Co se koncepce, kvality a rozsahu výstavy Souvislosti týče, jde u tuzemské instituce velikosti a ekonomických možností litoměřické Severočeské galerie téměř o maximum možného. Aby při hodnocení slůvko "téměř" zmizelo, měla by být výstava vybavenější co do základních textových informací, které by přímo v galerii divákovi poskytly stručnou představu, co je za touto expozicí, jak byla přiváděna na svět, čím je ona dialogická "souběžnost" Mikuláše a Emily Medkových v českém výtvarném umění jedinečná, co především ji charakterizuje.

Instalace by neměla tolik spoléhat na dokumentární filmový portrét Mikuláše Medka Nemaluji, své obrazy dávím (režie Aleš Kisil, 2003), který se v jedné z výstavních místností doprovodně promítá, a na šestadevadesátistránkový katalog, který byl k akci vydán.

V něm se nachází jak několik vysvětlujících textů (včetně Hartmannovy statě datované 29. srpnem 2006), tak technicky přijatelné reprodukce vybraných děl a dokumentárními snímky ilustrované kalendárium o životě a tvorbě obou umělců.

Při ceně tiskoviny 290 korun je škoda, že lepený hřbet tohoto paperbacku je velmi chatrný - listy po několikerém prohlédnutí začnou vypadávat. Nemenší škoda je, že tuto výstavní sestavu zatím čekají pouze dvě reprízy - v listopadu 2007 až v lednu 2008 ji bude hostit Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, příští rok v březnu a dubnu Galerie umění Karlovy Vary.

Nemělo by zůstat jen u nich. Aniž to vůči zmíněným galerijním institucím myslím jakkoliv přehlíživě, Souvislosti by si zasloužily být ukázány i ve větších městech, klidně včetně toho hlavního.

MIKULÁŠ A EMILA MEDKOVI: Souvislosti
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Michalská 7. Koncepce a příprava výstavy Antonín Hartmann, Eva Kosáková Medková. Výstava trvá do 23. září 2007, plné vstupné 32, snížené 16, školy 8 korun, www.galerie-ltm.cz
Hodnocení MF DNES: 80%

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Roman Franta: Masový běh (2016-2017)
OBRAZEM: Skol! Jizerská padesátka slaví, umělci se jí nechali inspirovat

Jedna z nejvýznamnějších zimních sportovních událostí v Česku, Jizerská padesátka, slaví letos padesátý ročník. Také k té příležitosti jsou od soboty až do 17....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.