Fotografie některých prací McCartneyho - jako například náhodná podobizna zpěváka Davida Bowieho, portrét jeho zesnulé ženy Lindy a tři náladová ztvárnění britské královny - zachycuje rovněž jeho nová kniha s názvem Obrazy.
"Nikdy jsem příliš nestál o zveřejnění (obrazů), protože opravdu nemám rád, když nějaká slavná osobnost také maluje, což vypadá trochu jako znevažování malířství," říká McCartney. "Proto jsem nikdy nevystavoval. Ale jeden člověk v Německu mě přesvědčil, abych to udělal. Řekl 'beru vaši práci vážně', takže jsem to udělal a docela to šlo."
Když se McCartney na počátku 80. let chopil palety, nebyl prý žádným nováčkem. Na škole v Liverpoolu, kde vyrůstal, se stal vítězem umělecké soutěže, a když po raketovém vzestupu Beatles v 60. letech vydělal první větší peníze, stal se vášnivým sběratelem moderního umění.
Hudba ale zcela zastínila malířství do doby, než McCartney v roce 1982 navštívil výstavu abstraktního umělce Willema de Kooninga. Umělec mu daroval jeden ze svých obrazů a když se ho zpěvák zeptal, co na něm je, odpověděl: "Nevím. Hm, vypadá to jako gauč?" "To mě zcela osvobodilo," vzpomíná McCartney na to, jak se přesvědčil, že je úplně v pořádku být zároveň hudebníkem i malířem.
"Je to stejný druh magického procesu, kdy z ničeho vykouzlíte něco, máte jen nejasnou představu, která vás tím vede. Myslím však, že je to trochu odlišné od hudby: je to něco jako dveře, kterými můžete projít do jiného světa. Můžete se přitom dostat dotransu, je to vlastně takový protiklad skutečného světa," vysvětluje zpěvák. "Myslím, že píseň je více přítomná. Zabýváte se slovy, notami, akordy a podobnými věcmi. U malování... tam možná není tolik přemýšlení."
McCartney odhaduje, že během let namaloval asi 500 obrazů, většinou portrétů. Pro několik z nich mu stála modelem i jeho žena Linda, která v dubnu 1998 zemřela na rakovinu prsu. Ostatní zpodobňují McCartneyho kolegy, jako Johna Lennona, Elvise Costella, Davida Bowieho. Ve skutečnosti se prý McCartney jen málokdy rozhodne namalovat konkrétní postavu, ale obvykle je "nalézá" ve svém díle, když tvoří.
McCartneyho kniha obsahuje také poněkud neuctivou trilogii portrétů královny Alžběty II: "Královna po své první cigaretě", "Královna právě pochopila vtip" a "Královna zelenáč". Zdálo by se, že jsou příliš troufalé na někoho, kdo má tu čest být rytířem britského království. McCartney však tvrdí, že jsou "myšleny docela láskyplně. Není to vysoce urážlivé, myslím, že jsou spíše zábavné, než urážlivé."
Po smrti ženy Lindy se prý z jeho práce ztratila jistá oduševnělost. "Od té doby jsem udělal jen několik obrazů. Ty které jsem namaloval rok poté, byly docela tmavé a ne příliš optimistické." Poté, co se začal scházet s modelkou Heather Millsovou, byly jeho obrazy opět "trochu šťastnější, trochu radostnější", soudí McCartney.
 Královna pochopila vtip |
 Bowieho zvratky |
 Žlutý Kelt |
 Černý zpěvák |
 Johnův pokoj |
