Jedním z center opery 18. století byly Benátky – a právě jim Cenčić věnoval CD, jehož repertoár uvede za doprovodu italského souboru Il pomo d’oro. „Toto město skladatele silně ovlivňovalo, jejich hudba má v sobě zvláštní snový charakter,“ řekl MF DNES.
Devětatřicetiletý rodák ze Záhřebu se v opeře pohybuje odmalička, otec byl dirigent a matka zpěvačka. Jako šestiletý se doma proslavil, když v televizi zazpíval krkolomnou árii Královny noci z Mozartovy Kouzelné flétny. „Po jednom představení, v němž zpívala maminka, jsem šel za režisérem, že chci předzpívat. Všichni se smáli, ale on si mne poslechl, a protože režíroval i v televizi, pozval mne do dětského pořadu. Já to bral jako ohromnou psinu,“ vzpomíná.
Jeho talent byl tak zjevný, že ho mezi sebe vzal proslulý rakouský chlapecký sbor Wiener Sängerknaben. „Přijímali jen Rakušany, ale u mě udělali výjimku. Naučil jsem se u nich disciplíně, poznal jsem spoustu repertoáru a mohl jsem cestovat,“ poznamenává. Jako dítě zpíval soprán. „Po mutaci jsem v tom pokračoval, šlo to zcela přirozeně,“ tvrdí.
Novodobý zájem o kontratenoristy začal v polovině dvacátého století. „Od té doby však technika zpěvu pokročila,“ upozorňuje Cenčić. „Naši předchůdci byli kvalitní, ale nemohli zpívat tak těžké věci jako my dnes. To máte jako s auty. Třeba porsche ze šedesátých let je dobré auto, ale nemá tu sílu a technické přednosti jako dnešní porsche,“ směje se.
