Dokumentární film s hranými pasážemi měl premiéru loni a na různých festivalech získal už 22 cen, uvedl producent Patrik Pašš.
Mináč se tématu věnoval poprvé v hraném filmu Všichni moji blízcí, poté v dokumentu Síla lidskosti – Nicholas Winton. Režisér bere čtvrteční cenu jako ocenění Wintonova činu. "Naším úkolem bylo jen říct, jak to bylo," poznamenal Mináč s tím, že si ceny váží také proto, že jde o festival určený dětskému divákovi.
Umělecký šéf zlínského filmového festivalu pro děti a mládež Petr Koliha (vlevo) a režisér Matej Mináč s cenou Grand Prix
"Mladí lidé pod vlivem našeho filmu dělají dobré skutky. Stále se říká, jak naše mládež není dobrá, ale možná je ta nejlepší. Problém naší generace je, že jim předáváme zdevastované dědictví, mladí lidé se setkávají s nečestností, ať už v politice či kdekoliv jinde," prohlásil Mináč. "Mladý člověk však hledá něco, podle čeho by mohl žít. A sir Winton má sice 103 roků, ale mladým se zdá, že je jedním z nich a chtějí se mu vyrovnat, z toho jsme nadšeni," poznamenal režisér.
Film Nickyho rodina jde do distribuce v USA a Austrálii, připravuje se uvedení ve Francii, Německu a Izraeli. Winton byl už několikrát navržen na Nobelovu cenu za mír, petici podepsalo 123 tisíc lidí. Mináč věří, že přes vysoký věk se Winton pocty dočká. "Říká o sobě, že nemá čas zemřít, ještě na dva roky má moc práce," řekl Mináč.
Nicholas Winton zorganizoval vlaky, které v roce 1939 dopravily do Británie židovské děti. Záchraně dalších zabránila druhá světová válka. Wintonův příběh upadl po vypuknutí války do zapomenutí a on sám ho nepřipomínal. O svém činu nikomu neřekl, teprve v roce 1988 objevila jeho manželka materiály dokumentující tuto událost.
13. března 2012 |
