Jak dětský zpěvník vypadá?
Bude se jmenovat Mámo, táto, v komoře je krockodýl, připravoval jsem ho asi deset let. Původní nápad byl, že udělám desku pohádek, které namluví můj děda. Napsal jsem tři, předal jsem mu je, ale děda se na to v té době už necítil. Říkal, že si vezme roli vypravěče a na zbytek ať oslovím jiné herce. To jsem nechtěl, takže z toho nakonec vykrystalizovala písničková deska s úvody, které namluvil děda. Je to poslední věc, kterou jsme spolu udělali, a teď konečně vyjde. Bude to takový komplet – knížka se třemi pohádkami, texty písniček, notový záznam. K tomu dvě CD, přičemž jedno jako karaoke, jen s hudebním doprovodem, a na druhém budou písničky nazpívané v podání hostujících zpěváků.
Koho jste si pozval?
Vaška Bláhu z Divokýho Billa, Honzu a Matěje Homolovy z kapely Wohnout, Ivana Hlase, Jiřího Lábuse, Jiřího Macháčka, Viléma Čoka, Milana Caise z Tata Bojs, dohromady asi třicet lidí. Celé to ilustroval Maťo Mišík a bude to hodně pestré. Máme tam třeba písničku Okolo Frýdku cestička jako death metal pro děti nebo naopak v klasicistním duchu, jako by ji hrál Mozart. Mělo by to vyjít na Den dětí 1. června.
Připravujete taky knížku přímo o dědovi, že ano?
Pracuju na ní. Mám vizi, že by měla vyjít u příležitosti jeho nedožitých stých narozenin, což bude za dva roky. Zatím dávám dohromady materiály, psát jsem ještě nezačal. Ale kostru už mám vymyšlenou a dal jsem si předsevzetí, že od dubna začnu psát. To znamená, že bych se do toho měl pustit.
Nedávno jste po patnácti letech opustil kapelu Bratrstvo Luny a rozjel jste vlastní Projekt XIII. V čem bude jiný než Bratrstvo?
Doplnil bych, že přesný název zní Projekt XΠl , tedy „xpíl“, což je moje přezdívka ještě z Bratrstva Luny – znamená to pozpátku Lipský. Bude to ryzejší gotika, punk a post-punk. Pracujeme na desce, venku by měla být zhruba v červnu, v červenci. Z Bratrstva Luny jsem odešel kvůli stylovému směrování, které mi nesedělo. Špatně se mi zpívaly texty, cítil jsem zkrátka, že do nové podoby kapely se můj zpěv už nehodí.
