RECENZE: Doživotí aneb galerie fantazie a posedlostí Martina Komárka

Doktor Dvořák je známý advokát, milionů má tolik, že může klidně podplácet policii, ale co je mu to platné, když během pár týdnů zemře na rakovinu. Ještě předtím však chce dosáhnout obnovy procesu Richarda Pruta odsouzeného za neobyčejně brutální vraždu své ženy, neboť je přesvědčen o jeho nevině. To je výchozí situace nového románu Martina Komárka Doživotí aneb Knoudi.

Martin Komárek na oficiální fotografii Hnutí ANO z roku 2013. | foto: Jiří Turek

Doživotí aneb Knoudi

65 %

Autor: Martin Komárek

Nakladatel: Daranus

264 stran, 299 korun

Románu, který - jak je ostatně autorovým zvykem - je značně bizarní směsicí. Pozoruhodné filozofické úvahy o smrti, víře či Kristovi se proplétají se sexem či neuvěřitelně vulgárními dialogy rodičů zavražděné Kláry, manželů Knoudových. On je šéfredaktorem bulvárního Hlásného trouby, jemuž konkuruje další bulvár, zvaný Klepp, ona upatlaná, leč milující machna. Do toho se míchá líčení úplatných a neschopných policistů či soudců. A žen fascinovaných surovým vrahem, což vůbec není tak nepravděpodobné - vzpomeňme na Kajínka.

Slepenec? Jistěže nikoliv. Zaprvé: Komárek si krásně umí hrát s jazykem, využívá celé jeho nabídky  od vznešených po nejspodnější vrstvy. A požitek je číst některé jeho dialogy, například doktora Dvořáka s jeho lékařem a přítelem Zeithammlem. Zadruhé: celou knihu prosvětluje lehký humor a ironie - jako by Komárek své postavy nebral tak úplně vážně.

Obálka knihy Doživotí aneb Knoudi

Co vadí

Jenže tu je cosi, co požitek z četby kalí. Jako by autor bral příliš vážně sebe. Tlačí čtenáře do pocitu, že žije na tomhle zdaleka ne nejlepším ze všech světů v zemi, ve které snad ani nestojí za to žít. Všechno je jaksi pokřivené - láska, vztahy, společenská situace (nemůže chybět kopnutí do Václava Klause), bulvár je ještě pitomější než v reálu... Ani ten sex nefunguje vždycky pořádně. Nejsme na tom lépe než mravenci profesora Zeithammla, kteří se nechtěně postarají o krásně absurdní závěr.

Stejně absurdní jako fakt, že Doživotí aneb Knoudi vyvolá určité rozpaky, ale kupodivu i chuť začíst se znovu.