"Mluvila jsem s ním na festivalu v Řevnicích, kde jsem vystupovala, říkala jsem mu tehdy, že připravuji desku pro Supraphon a potřebovala bych jeho texty - slíbil mi je, samozřejmě, jako vždycky," vypráví zpěvačka.
"V roce 1965 se vynořil v Rokoku a od té doby mě provázel. Byl to báječný člověk, úžasný, renesanční. Mohli jste si s ním povídat o čemkoli, dokonce jsme spolu ve stejnou dobu studovali exotické jazyky," vzpomíná Kubišová.
O Rytířových textech tvrdí, že vždy dokázaly vystihnout "globární odér civilizace dané doby", a s nepřímým odkazem na éru hippies dodává s úsměvem: "Byl květinkový".
Z jeho písní dodnes nejčastěji zpívá Hey Jude. A s obdivem vzpomíná, jak z jedné noci na druhou, když hrstka statečných na Rudém náměstí protestovala proti okupaci Československa, dokázal napsat Tajga blues 1969. "Najděte si to, stojí to za to," zaručuje se Marta Kubišová.
