Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSÁŘ: Kdo je a kdo není pěvecká hvězda? Napoví charisma i archív

  18:55aktualizováno  18:55
Začátkem týdne se v Praze po sobě představili dva barytonisté, kteří vystupovali v Metropolitní opeře i na dalších prestižních scénách. Neoslnili, ale jeden z nich přesto zůstává hvězdou.

Simon Keenlyside na koncertě v Obecním domě | foto: Petr Dyrc

Mladý rakouský barytonista Markus Werba přijel v pondělí hostovat do sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Pořadatel ho poctil hrdým titulem „hvězda Metropolitní opery“ dokonce na titulní straně tištěného programu. Pod taktovkou Ondreje Lenárda zazpíval Werba v Rudolfinu Mahlerovy Písně o mrtvých dětech. Člověk ale přitom spíš vzpomínal na kreace Thomase Hampsona, Geralda Finleyho nebo Matthiase Goerneho, kteří u nás v minulosti vytyčili kritéria v interpretaci Mahlera i německých písní obecně.

Na to, aby se dostal do stejné kategorie, chybí Werbovi jak atraktivní témbr, tak technická suverénnost, výrazová intenzita a celkové charisma. Může být ale zábavným Papagenem v Mozartově Kouzelné flétně, což je ostatně role, kterou roku 2014 zpíval v devíti představeních v Metropolitní opeře. Na jejím jevišti předtím ještě ztvárnil menší úlohu Harlekýna v pěti představeních Straussovy Ariadny na Naxu. Při vší benevolenci ke slovu „hvězda“ se tohle za hvězdnou kariéru v Metropolitní opeře zatím označit nedá.

Koncert sám o sobě naštěstí nudný nebyl. Orchestr hrál ještě skladbu Im Sommerwind od Antona Weberna a především symfonickou báseň Richarda Strausse Život hrdinův, která byla zahrána dostatečně přesně a efektně, aby se do ní šlo zaposlouchat.

Muzikály mu nesedí

Není nad elektronický archív Metropolitní opery. O britském barytonistovi Simonu Keenlysidovi, jenž v úterý koncertoval v Obecním domě, lze vyčíst následující: téměř šedesát odzpívaných představení od roku 1996, z toho řada hlavních rolí, včetně například Hamleta ve stejnojmenné francouzské opeře Ambroise Thomase, s níž tento pěvec před pár lety exceloval i v přímém kinopřenosu. To už se dá spíš označit za hvězdnou „metropolitní“ dráhu.

Keenlyside je samozřejmě starší než Werba, letos mu bude osmapadesát (i když na to nevypadá) a jistě řeší, co dál, zvlášť když si v posledních letech prošel hlasovými problémy. Není prvním operním pěvcem, který zkusil cross over a muzikály. Do Prahy přivezl svůj projekt Blue Skies, složený z různých evergreenů od Irvinga Berlina, Jeroma Kerna, Colea Portera, Kurta Weilla nebo Emmericha Kálmána. Na procházce americkou zábavnou hudbou první poloviny dvacátého století ho doprovázela komorní sestava hudebníků. A protože Keenlyside vždycky stavěl na takříkajíc hereckém zacházení s hlasem a na jevištním charismatu a má i velké zkušenosti s klasickými písněmi, člověk by tedy čekal, že si s tímto žánrem poradí.

Fotogalerie

A přesto spíš jen hledal ten správný „grif“. Navíc působil dojmem, že je není úplně zdravý. Každopádně se znova před očima a ušima vynořoval Thomas Hampson, který s báječným nadhledem a hlasovým kouzlem přednášel i muzikálové písně. Takový šarm a bohatý zvuk Keenlyside v hlase nikdy neměl, ale kupodivu neupoutal ani pěveckou výřečností. Tomuto introvertnímu pěvci, skvělému ve vystižení vnitřního světa komplikovaných hrdinů, odlišné hudební prostředí nejspíš nesedí. Na rozdíl třeba od Bryna Terfela, který si na nedávném pražském recitálu zazpíval i muzikály a pohyboval se v nich jako ryba ve vodě.

Keenlyside, který sice používal mikrofon, ale pouze decentně a často ho i odkládal, písně prokládal mluveným komentářem, takže výsledek spíš připomínal přednášku s ukázkami. Byly to ale právě jen zazpívané ukázky než originálně pojatá čísla. Kvůli tomu ovšem Keenlyside nepřestává být hvězdou – pokud se tím myslí silná osobnost a práce odvedená v minulých letech.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zpěvačka Anastacia
RECENZE: Anastacia sází na evoluci, její novince však chybějí hity

Zpěvačka Anastacia má za sebou úspěšnou léčbu rakoviny a teď vydala také svou v pořadí už sedmou desku. Nese název Evolution a rozhodně zaujme, i když žádný...  celý článek

Písničkář Jack Johnson
RECENZE: Jack Johnson by měl přidat tempo, ne řešit Trumpa

Americký písničkář Jack Johnson vydal desku All The Light Above It Too. Utápí se na ní v politice a chybí mu trochu tah na branku. Jeho nové dílo má už nyní za...  celý článek

I tohle je Dvořákova Praha. Před Rudolfinem muzicíroval jazzový orchestr Sax &...
GLOSÁŘ: To by chtělo časostroj aneb jak asi Dvořák slyšel Novosvětskou

Rodinný den si na Dvořákově Praze užívají hlavně děti. Dospělí si mohou na dopoledních matiné poslechnout Dvořáka v neobvyklých pojetích. Zatím to byla dvakrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.