RECENZE: Koncert Marka Knopflera byl nefalšovaný muzikantský zážitek

Luxusní muzikantská podívaná, chtělo by se napsat o středečním koncertu Marka Knopflera v pražské O2 areně, ale nebyla by to pravda. V hale totiž chyběly obrazovky, a tak pro každého, kdo neseděl v předních řadách, to byla jen skupina mravenečků. Zato skutečně božsky hrajících.

Nemožnost koukat se muzikantům pod prsty nebo aspoň do tváří byla jediná věc, kterou šlo koncertu vytknout. Tady bylo vše zaměřené na muziku, scénu zdobilo jen pár jednoduchých světel, žádné velké efekty, žádné konfety. Jen desítka muzikantů, kteří moc dobře věděli, co dělají.

Down the Road Wherever

90 %

Autor: Mark Knopfler

Místo konání: O2 arena, Praha

26. června 2019

Ukázalo se to během představování kapely, kdy Knopfler vedl řeč až encyklopedickou a vyjmenovával, na jaké všechny nástroje jeho spoluhráči umějí. Celkem jich je prý osmačtyřicet a některé z těchto dovedností také ochotně předvedli.

V tomto případě a také při úvodu písně Matchstick Man vedl Knopfler docela dlouhé proslovy, ale byly to v podstatě jediné okamžiky, kdy narušoval hudbu nějakým obsáhlejším slovem. Před zmíněnou skladbou si nechal od publika přeložit slovo „stopovat“ a několikrát jej snaživě použil.

Jak už bylo řečeno, Knopflerova kapela jako by dokázala zahrát snad cokoliv. Takže halou zněly skladby až countryové, ozvuky skotské lidovky, kde chyběly snad jen dudy, nebo v případě skladby Postcards from Paraguay latinskoamerické rytmy. I tato žánrová pestrost vedla k tomu, že během dvouhodinové show nepřišla chvíle nudy.

To bylo ostatně znát i na publiku. Například při hitu Romeo and Juliet se do úvodu ozvaly spontánní výkřiky radosti, ale jinak většina z těch několika tisíc lidí takřka vždy s velkým potleskem počkala až do doznění posledních tónů. Dokonce ani při zmiňovaných proslovech se nikdo na sedačkách nebavil a neošíval.

Knopfler odehrál i s třemi přídavky necelou dvacítku skladeb včetně hitů Dire Straits jako Once Upon a Time in the West, Your Latest Trick nebo Money for Nothing. Z opačné strany spektra zazněly dvě písně z jeho loňského alba Down the Road Wherever – My Bacon Roll a Matchstick Man – a k nim řádka dalších sólových písní.

Knopflerův koncert svým pojetím připomínal spíš trochu přifouknutý klub než vystoupení v hokejové hale, a to i překvapivě vyladěným zvukem, který neméně překvapivě zněl dobře i pod střechou arény. Každá podobná událost je velký zážitek.