„Marcela má konečně vysněný byt v Praze - díky divákům. Vznikl tak v podstatě unikát: lidé sami poprvé spontánně vstoupili do filmového příběhu a začali jej aktivně měnit,“ vypráví režisérka o případu ženy, jejíž partneři selhali, zažila zneužívání vlastního dítěte, tragicky jí zahynula dcera a kromě vlastního podlomeného zdraví jí zbyl jen nemocný syn.
Dojaté publikum po odvysílání snímku začalo nabízet pomoc - včetně peněz na vytoužený byt, který pro ni sháněla shodou okolností hrdinka jiného dokumentu Třeštíkové. Před pár dny se u Marcely konal vesměs dámský kolaudační večírek.
„Ukázala nám, jak si byt upravila, každý pokoj vymalovala jinou barvou. Bylo to moc milé,“ líčí režisérka, která chce televizní verzi dokumentu rozšířit právě o „bytový“ dovětek s Marceliným poděkováním veřejnosti. Smutná hrdinka skutečného příběhu zatím nemá práci, ale hledá ji, nejraději prý někde v podatelně.
„Také syn udělal ve vývoji velký krok, cítí, že musí být matce oporou. Ale když jsme na jednom festivalu společně vybírali, nač jít do kina, řekl mi otevřeně – Jenom ne žádná dramata, těch jsme si užili dost,“ vypráví Třeštíková.
Dočká se Marcela pokračování? Režisérka slibuje, že bude s kamerou sledovat i její další pokusy vrátit se do běžného života, byť se smrtí dítěte se žádná matka nikdy smířit nedokáže.
