Marcel Proust

Marcel Proust | foto: Wikipedia

Marcel Proust se ozval ze záhrobí díky starým sešitům a krabicím papíru

  • 0
Vůbec poprvé v češtině vyšel autobiografický román klasika moderní francouzské literatury Marcela Prousta Jean Santeuil. V překladu Michala Novotného jej vydala Academia v ediční řadě Europa.

Životním dílem Marcela Prousta a zároveň jedním z mezníků historie světové literatury je sedmidílný románový cyklus Hledání ztraceného času, který autor psal v letech 1905-12, ale až do své smrti v roce 1922 neustále pracoval na jeho definitivní podobě. Nedokončený román Jean Santeuil je podle odborníků prvním „náběhem“ k Hledání ztraceného času, a to i přesto, že se v mnoha ohledech výrazně liší.

Marcel Proust

Francouzský spisovatel a překladatel (1871 - 1922). Spolu s Jamesem Joycem je považován za zakadatele moderního románu. Své zásadní celoživotní dílo stavěl na postulátech filozofa a držitele nobelovy ceny za literaturu Henriho Bergsona. Proustův autorský styl je značně komplikovaný, děj je v něm zatlačen do pozadí ve prospěch úvah a líčení nálad a pocitů. Jeho idea „proudu vědomí“ ovlivnila řadu literárních avantgardistů. Proustovo dílo patřilo mimo jiné ke zdrojům tzv. Nového románu (antirománu), který se ve Francii formoval v 50. letech minulého století.                                    

Marcel Proust

Objevení a následné první vydání Jeana Santeuila, ke kterému došlo až třicet let po autorově smrti, bylo výsledkem mimořádné souhry náhod. Když psal André Maurois svůj životopisný esej Hledání Marcela Prousta (vyšel v roce 1949), Proustova neteř mu ukázala zápisníky a poznámkové sešity svého strýce. Maurois v nich rozpoznal některé dokončené scény a fragmenty, známé z Hledání ztraceného času, psané ovšem ve třetí osobě.

André Maurois

Mauroise posléze kontaktoval Bernard de Fallois, mladý vědec, který pracoval na dizertační práci o Marcelu Proustovi. Maurois jej odkázal na Proustovu neteř, která umožnila de Falloisovi prozkoumat sedmdesát sešitů a několik krabic volných listů papíru ze spisovatelovy pozůstalosti.

Nikdo netušil, že archivní materiály obsahují téměř dokončený román, který je předobrazem Hledání ztraceného času. Teprve díky mravenčí badatelské a editorské práci Bernarda de Falloise spatřilo světlo světa téměř kompletní dílo. „Těžko si lze představit, jak obrovský ohlas a překvapení vydání románu v Paříži vyvolalo, zdálo se, jako by se samotný Proust ozval ze záhrobí,“ píše v obsáhlém doslovu překladatel Michal Novotný.