"Potápění se stalo už od dětství mou velkou vášní. Pak jsem si zvolil filmařskou profesi a poštěstilo se mi spojit zálibu s povoláním," vyprávěl na předpremiéře muž, který chystá další podmořské dokumenty s trojrozměrnou iluzí – Svět divů a Delfíni.
Nicméně nejraději se potápí mezi žraloky a na otázku, zda se jeho obdiv ke králům oceánu někdy změnil v obyčejný lidský strach, odpovídá s úsměvem: "Já mám strach vždycky jen na lodi, zpravidla když se chystá jídlo." Zpětně se směje dokonce i historce o svém bratrovi, který se při natáčení ocitl v hejnu žraloků – naráželi prý do něho v domnění, že jde o raněnou kořist. "Tehdy uplaval svůj rekord na sto metrů," líčí Mantello.
S vybavením pro trojrozměrný efekt natáčí už patnáct let. Zrovna se chystá za kosatkami, v únoru jej čekají kapustňáci. Ale pokaždé své vyprávění stočí k žralokům. "Potápím se s nimi už léta, ale přesto jsem při natáčení Žraloků 3D objevil novou věc. Jako by měli každý svou osobnost a navazovali s námi kontakt."
Zato přesně ví, proč právě tenhle snímek natočil. "Chtěl jsem změnit způsob, jak bývají žraloci vnímáni – jako krvelačné šelmy, které jen čekají, až někdo spadne do vody, aby ho mohly sežrat," říká režisér s vírou, že více než dva miliony lidí, kteří už snímek viděli, své předsudky změní. " Statisticky vzato, ročně se přihodí tak stovka nehod, z nichž je asi desetina smrtelných. Na bodnutí včely zahyne mnohem víc lidí. Kdežto my za rok vybijeme sto milionů žraloků – kvůli ploutvím na polévku, zbytek se vyhazuje zpět do moře," připomíná. "Jak říká můj přítel oceánograf Cousteau, člověk chrání jen to, co má rád. Tak si prosím začněte žraloků alespoň vážit, když už je hned nebudete přímo milovat."
Žraločí majestát v Mantellově filmu opravdu bere dech, ale když se půldruhého metru široká tlama octne díky trojrozměrné iluzi takřka v divákově obličeji, málokoho asi uklidní komentář, že tenhle druh se živí jen planktonem. "To je lidský přístup – každý má rád delfíny, nikdo žraloky. Ale zkuste se na to podívat z pohledu sardinky, té je jedno, v čí tlamě skončí," radí Mantello.
Podobný přístup má hravý průvodce dokumentu, jímž je želva. Jak plnila režijní příkazy? "Prozradím vám tajemství – nebyla jen jedna," baví se Mantello. A proč vlastně vypravěčem není člověk jako ve většině dokumentů? "Protože člověk patří na souš. Podmořský svět není jeho říše," říká rozhodně režisér, který se v hlubinách chová jako okouzlený host.
