Jeho album The Golden Age of Grotesque propojuje oba světy: je panoptikálně komické, americky pokleslé a zvukově chrčivé. Pohybuje se na pomezí drzosti a dusně evropské, elektrorockové totality. Má to být obraz umění v éře totalitního režimu.
Zpěvák bývá řazen do kategorie komiksového rocku vedle Alice Coopera nebo Kiss. Jeho stylizace je však promyšlenější nejen ve sloučení vypůjčených jmen Marilyn (Monroe, hollywoodská hvězda) a (Charles, vrah) Manson.
Zpěvák vypráví příběhy. V trilogii předchozích alb Antichrist Superstar, Mechanical Animals a Holy Wood Manson zpívá o tom, že člověk se snaží změnit svět, ale dopadne to přesně naopak.
Jedinečná lidská bytost je zneužita okolním světem. Tato témata Manson balí do rocku a elektronické hudby spolu s obyčejným komiksovým brakem. Temné i zábavné divadlo je živené Mansonovou schopností stylizace do obojetných postav. Vždy v nich musí být něco přitažlivého, ale zároveň odpudivého, protože zpěvák si přeje, aby ho lidé buďto milovali, nebo nenáviděli. A když k tomu Manson podotkne, že Kristus a satan jsou jedna a táž osoba, má zvláště v nábožensky citlivé Americe o publicitu postaráno. Evropané se pak nad Mansonem méně pohoršují a více se baví.
Muzika je jen část Mansonova ega. Proto asi nikoho nepřekvapí, že hudebně The Golden Age Of Grotesque nesděluje nic nového. I když Manson hovoří třeba o inspiraci swingem a bigbandy z třicátých let (Doll-Dagga Buzz-Buzz Zig- gety-Zag). Ovšem elektronický swingmetal je spíš rytmicky třaslavá, aranžérsky půvabná výzdoba Mansonova polohysterického stylu. Přesto ze skládky chytlavých sloganů, industriálních rytmů a pokřivených grimas vyčnívá několik hitovek.
Například píseň mOBSCENE, již čeří dětský sbor a která splňuje Mansonovo přání: tuhle muziku může stvořit buďto blázen, nebo dítě. This Is The New Shit je chytře, jízlivě ustrojený hitparádový kolovrátek, v němž zpěvák zesměšňuje svůj kult i publikum: „Jste, vy hajzlové, připraveni na novou sračku?“ Album je plné velkohubých prohlášení, ze kterých probleskuje Mansonův smysl pro zvláštní humor. „Tohle není show, ale můj zkurvenej život. Nestydím se za to, že se bavíte, ale nejsem loutka, jsem granát,“ vyhrožuje Manson v písni Vodevil, ve které si pohrává se slovy vaudeville (kabaret) a devil (ďábel).
Mansonově desce se nedá upřít stylovost a účinnost. Podobně vyprofilované jsou třeba horory Stephena Kinga nebo atrakce v Disneylandu. Baví publikum a přibývá jich, i když v jádru zůstávají stále stejné.
 |
 |
 |
 |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson v Praze |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson. |
