Už vás ovládl Marilyn Manson úplně, nebo ještě dokážete být tím starým Brianem Warnerem?
Marilyn Manson není hledáním identity, nýbrž cestou, jak se pohodlně vyjádřit umělecky. Nepředpokládám, že se tyhle dvě osobnosti od sebe nějak odlišují. Je to, jako když někdo změní své jméno nebo náboženství. Marilyn Manson vznikl stejně jako Mickey Mouse Walta Disneyho. Něco jsem vytvořil a pojmenoval, není to však jiný člověk, ale část mé osobnosti.
Čím se baví Marilyn Manson?
Bavím se tím, co dělám. Ale to neznamená, že to neberu seriózně. Rád sleduji reakce lidí, ať jsou dobré nebo špatné. Jinak se dívám na filmy.
Které máte rád?
Líbí se mi zahraniční filmy, německé, francouzské nebo italské, nevzpomenu si na konkrétní. Na rozdíl od některých Američanů si užívám jejich sarkasmu.
Inspirací pro vaši poslední desku bylo přednacistické Německo, zatímco předtím jste vycházel z Ameriky.
Jde o specifickou etapu lidstva, kdy lidé žili ve velkém strachu. Nemuselo pro ně existovat žádné zítra, museli žít pro dnešek, a to je donutilo vymyslet spoustu úžasných věcí. Žili v atmosféře, která v lidech po celé Evropě dodnes jiskří a kterou jsem chtěl dostat na svoji desku. Někdy musí člověk najít klíč k historii, aby se pak mohl moderně vyjádřit.
Radíte lidem, aby byli originální. Vaše vlastní identita je však spojením dvou známých jmen - Marilyn a Manson. Co je na tomhle originálního?
Jde o cestu, jak lze existovat ve světě, jenž dospěl k historickému konci. Všechno už bylo vykonáno, vše bylo řečeno. To je také sdělení úvodní písně nové desky This Is The New Shit. S mým životem je to stejné. Učím se z toho, co už někdo řekl nebo udělal přede mnou, a pak si to přetvořím k obrazu svému.
V úvodní skladbě zpíváte This Is The New Shit, Stand Up And Admit (tohle jsou nové sračky, tak je koukejte přijmout). Je to pro vás legrace, nebo chcete publikum naštvat?
Tak trochu obojí. První song na desce je vždy velké umělecké dilema. Skladba This Is The New Shit je sarkastická i hořká, ale zároveň je oslavou východiska. Je pliváním na tvář popkultury, ale zároveň se sama popkulturou stává. Její jedna část je Oscar Wilde, druhá Andy Warhol a zbytek něco mezi tím.
Než jste se stal Marilynem Mansonem, pracoval jste jako novinář. Kdo má podle vás větší moc, novinář, nebo zpěvák?
Záleží na tom, koho se ptáte. Lidé si často vytvářejí vlastní názory na umělce přes interpretaci novinářů. Ale žijeme v moderní době a já si umím najít cesty, jak se vyjádřit, aby to nahrávací společnost nebo novináři nemohli ovlivnit. Své myšlenky mohu prezentovat přímo na vystoupení, stejně svobodný je také internet. Já navíc nepřestal být spisovatelem, jen teď svoje vidění světa vyjadřuji v hudbě. A nepovažuji se za nějakého vůdce, jen mám pár nápadů, které chci předat dál.
Na vašem novém CD The Golden Age of Grotesque zní zajímavé hlasy. Zpívá s vámi dětský sbor?
Zní jako děti, ale jsou to ženské hlasy. Chtěl jsem, aby se na desce objevily hymny středoškolských sportovních týmů a melodie hollywoodských muzikálů z třicátých let. Uspořádal jsem casting, na který přišly různé ženy. Mohly říkat, co chtěly, jejich reakce však byly příšerné. Já pak vybral ty nejabstraktnější a přidal je do jedné z písní.
Zahrál jste si ve filmu Bowling for Columbine, který je kritikou Ameriky a volného prodeje zbraní. Co jste říkal tomu, že letos získal Oscara?
To je hlavně dobrá reklama pro film. Já nesouhlasím se vším, co v něm zaznělo, je v něm spousta politických podtextů. Ale to je správné, kdyby s ním všichni souhlasili, pak by neměl co říct.
Na festivalu Go Planet Roxy v Táboře hrály také skupiny Moloko, Morcheeba nebo Chumbawamba. Byla to pro vás dobrá společnost?
Nevím, v zásadě se s jinými umělci nesrovnávám ani s nimi nesoutěžím. Když mám šanci, tak se jdu na někoho podívat. Ale většinou to nevyjde, musím se připravovat na vlastní show. Mám doma pár desek Morcheeby, ale živě jsem je zatím neviděl.
V New Yorku probíhá výstava vašich obrazů. Plánujete ji přivézt i do Evropy?
Pár výstav jsem už měl, třeba v Berlíně nebo v Londýně. Na výstavě v Los Angeles se téměř všechny obrazy prodaly. Musím namalovat další, ale zatím na to nebyl čas. Kdyby se na ně někdo chtěl podívat, může na internetových stránkách galerie. I když to není ono, protože ve skutečnosti mají obrazy na výšku dva metry. Možná, až budu dělat podzimní turné, něco naplánuji.
Zpěvačka Cher kdysi přiznala, že jí make-up před koncertem zabere tři hodiny. Jak dlouho to trvá vám?
Asi půl hodiny.
Vaše skladba mOBSCENE otevírá soundtrack z filmu Matrix Reloaded. Jak se vám líbil?
Ještě jsem ho ani neviděl. Od jeho uvedení jsem pořád na turné.
Nepřipravili vám speciální projekci?
Nešlo to. V prvním Matrixu zazněla píseň Rock Is Dead a jeho režisér byl pak obviňován, jakýmže způsobem servíruje divákům zábavu. Řekl bych, že pro oba díly Matrixu byly moje skladby přínosem, pomohly ukázat, z čeho tvůrci vycházeli.
Mluvil jste o zálibě ve filmech, nechtěl byste sám nějaký natočit?
Plánuji to na konec roku. Ale všechno udržuji v tichosti, nechci, aby o filmu lidé věděli, než bude hotový.
Takže asi neprozradíte, o čem bude.
Rozhodně to nebude hudební film ani nic, co by někdo očekával. Určitě bude mít evropský styl.
Alice Cooper kdysi koncertoval s hadem. Uvažoval jste i vy o zvířeti na scéně?
Hrozně bych si přál slona, to byl odjakživa můj sen. Měl jsem ho už i ve videoklipu. Ale zatím si musím vystačit sám. A jediné zvíře, co jsem byl kdy schopen předvést, byl pavián.
 |
 |
 |
 |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson v Praze |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson |
 Marilyn Manson. |
 Marilyn Manson na přehlídce Go Planet Roxy, která odezněla 20. a 21. června 2003 u Tábora. |
 Marilyn Manson na přehlídce Go Planet Roxy, která odezněla 20. a 21. června 2003 u Tábora. |
 Marilyn Manson na přehlídce Go Planet Roxy, která odezněla 20. a 21. června 2003 u Tábora. |
