Bezmála před pěti sty lety napsal Mandragoru humanistický myslitel Niccolo Machiavelli. Vysmál se v ní lidské hlouposti a pověrčivosti, zesměšnil pokrytectví církve a oslavil lidskou přirozenost a svobodnou vůli.
Po Williamsově Tramvaji do stanice Touha je to druhá absolventská inscenace současného 4. ročníku herectví katedry činoherního divadla, k níž byl jako hostující režisér přizván umělecký šéf Středočeského divadla Kladno Petr Svojtka.
Režisér přenesl děj Mandragory z renesančního Toskánska do Florencie 70. let minulého století, což se projevuje nejen v kostýmech, ale vůbec v celkovém stylu.
"Naše Mandragora je tak trošku jako vystřižená z festivalu ze San Rema. Renesance je barevná, 70. léta byla také křiklavě barevná. To dobové propojení renesančního textu a 70. let je sice možná zdánlivě překvapivé, ve výsledku mi však přijde ne oklešťující, ale obohacující," říká o novém zpracování režisér.
Text v překladu Jaroslava Pokorného upravil student 5. ročníku režie Zdeněk Bartoš, který se na inscenaci podílel jako dramaturg. Kostýmní a scénické řešení pochází z dílny Ivany Kanhäuserové a Agnieszky Páté.
V Mandragoře se tedy objeví studenti 4. ročníku Irena Máchová, Eva Leimbergerová, Jana Kovalčíková, Václav Jílek, Václav Liška, Jan Maléř či Vojtěch Hájek.
Mandragora má na českých jevištích dlouhou tradici. K legendárním inscenacím patří ta z roku 1965 na jevišti pražského Činoherního klubu v režii Jiřího Menzela, s Františkem Husákem, Petrem Čepkem, Jiřím Hrzánem, Josefem Somrem a dalšími.
V 90. letech uvádělo Mandragoru i divadelní sdružení CD94 v Divadle v Celetné v režii Daniela Hrbka.
Jako další titul tohoto ročníku se v prosinci objeví hra Milana Kundery Jakub a jeho pán v režii studenta Zdeňka Bartoše.
