V létě a na podzim vyšly z desky dva singly, které dávají znát, že půjde o nahrávku založenou hodně na klávesách. Přitom Mandrage se naživo umějí opřít i do kytary. „Tak jsme to měli od začátku, že desky jsou uhlazenější. Dneska už i naživo působíme trochu učesaněji než nějací pankáči, co vylezli z hospody. Ale živé bubny, živé kytary a celková rocková energie a tlak, co z pódia jde, je samozřejmě na koncertu znát,“ říká kytarista Josef Bolan.
Bubeník a zakládající člen kapely Matyáš Vorda vysvětluje, že takřka neomezené možnosti, jaké nabízí nahrávací studio, by byla škoda nevyužít. „Deska a živé hraní je trochu rozdíl. Má to tak spousta kapel a mně je to sympatické,“ soudí. „Na koncertech je to větší špína a myslím si, že to k tomu patří,“ dodává Bolan.
Druhý singl k desce nese název Jaguár na krku a autor textu Bolan v něm opěvuje stejnojmennou legendární kytaru od Fenderu. A to přesto, že i tento singl je po zvukové stránce postavený hlavně na syntezátorech. „Že se zpívá o kytaře a ne o bubnech nebo klávesách je do jisté míry dané tím, že kytara je symbol toho, jak naše muzika vzniká. My se třeba snažíme dělat písničky tak, aby šly zahrát jen na kytaru,“ říká Vorda.
„Surové jednoduché akordy, melodie a text. Takhle to u nás vzniká. A texty většinou píšu já, tak jsem si dovolil napsat o tom, co v ruce držím,“ přibližuje Bolan vznikl skladby. „Jaguar se mi jednak líbí designově, jednak ta kytara moc pěkně hraje a potom je to taky strašně hezký slovo. A na první dobrou si pod tím člověk může představit spoustu věcí. Nechtěl jsem natvrdo říct - kytara.“
Mimochodem, pro autentický retro zvuk kapela hledala také autentické nástroje. „Nahrávali jsme třeba na stejný model kláves, jaké v osmdesátých letech používali Depeche Mode. Prý jich na světě moc není,“ říká Bolan.
Videoklip ke zmíněné skladbě zavedl Mandrage do budovy bývalé Živnobanky, kterou přepadnou a kytaru si přivlastní. „Ke každé desce máme jeden design, který držíme i na koncertech, plakátech, klipech... prostě ve všech vizuálech kapely. A teď jsme si řekli, že to chceme mít stříbrné, blýskavé a všechno jsme do toho ladili,“ říká Vorda.
Kapela Mandrage se mimo okruh svých fanoušků zapsala písněmi jako Františkovy lázně nebo Šrouby a matice, jež se dostaly do rádií. A pochopitelně ne každý v nich našel zalíbení. „Nikdy jsme nechtěli otvírat osvědčený šuplík. Udělat jednu písničku dvakrát s tím, že to ‚funguje‘. Tahle deska je úplně jiná, je to krok dál. Myslím, že je to první naše skutečně popové album,“ tvrdí Bolan.
