Jiří Arvéd Smíchovský (1898-1951)

Jiří Arvéd Smíchovský (1898-1951) | foto: archiv

RECENZE: Donášel nacistům i komunistům. Pražský mág záhadně žil i zemřel

  • 44
Jméno Jiřího Arvéda Smíchovského zná dnes málokdo. A přitom by jeho život vydal na pět románů. Jeden takový právě napsal Jan Poláček. Jmenuje se Malostranský ďábel: Život a smrt mága dr. Smíchovského.

Kdo byl Arvéd Smíchovský (1898–1951)? Za první republiky patřil mezi přední české hermetiky, za války donášel Němcům, po ní pro změnu udával komunistům. Zbabělec? Blázen? Nebo génius, který pásl po vědění a moci za jakoukoli cenu?

Záhadný byl nejen jeho život, ale i jeho smrt. Zemřel v třiapadesáti letech ve věznici na Mírově. Možná ho ubili dozorci, protože věděl příliš, možná ho vzal k sobě ďábel, s nímž byl celý život jedna ruka. A možná se to všechno stalo úplně jinak.

Smíchovský pocházel z vážené pražské rodiny. Byl trojnásobným doktorem: teologie, filozofie, práva. Studoval ve Francii a v Itálii. Miloval knihy. Měl prý fenomenální paměť a mluvil sedmi jazyky.

Osobnostně si ale příliš nerozuměl – byl komplikovaný, rozporuplný, nepředvídatelný. Převlékal kabáty, kdy se dalo. Prostě Jekyll a Hyde. Přátelství moc nepěstoval, svědomí mu nic neříkalo. Byla to sebevražedná hra, krutá mystifikace, práce na vlastním mýtu, který ho měl přežít?

Poláčkova třísetstránková knížka jasnou odpověď nedává. Drží kolem Smíchovského kruh tajemství. Těžko rozlišit, co ladí s historickou skutečností a co je autorská licence. Navíc Poláček sleduje jenom vybraný úsek života své postavy – od konce třicátých let do roku jeho smrti.

Vyvolávání démona

Zbývající čas zůstává ve tmě. O to silněji ale Smíchovského rozeklaná osobnost vynikne na pozadí dvou velkých, dramatických dějinných zlomů. Tím spíš měl autor prostor soustředit se na důkladnou kresbu konkrétních obrazů.
Třeba toho, kde v předvečer Hitlerova vpádu do Evropy Smíchovský s přáteli vyvolává kdesi za Prahou démona, aby ochromili vůdcovo astrální tělo. Nebo obrazu, v němž se hrdina sám obratně hájí před poválečným soudem, kdy mu hrozil provaz i za desetinu toho, co na něj obžaloba měla.

Nejintenzivnější je ale finální scéna z mírovské věznice. Poláček v ní zachytil psychické i fyzické proměny Smíchovského, jeho zvolna odcházející vědomí, děsivé halucinace i tělesnou bolest.

Malostranský ďábel: Život a smrt mága dr. Smíchovského

90 %

autor: Jan Poláček

nakladatelství: Plus

328 stran, 299 Kč

Vedle citu pro psychologii postav a mistrně zvládnutou atmosféru je kniha silná i svou kompozicí. První část je napsaná retrospektivně, čtenář sestupuje krok za krokem do minulosti, z Mírova do předválečného roku.

Druhá část je pak v obráceném gardu. Rovinu beletrie navíc posilují předělové koláže z dobového tisku a vybrané citace. Postskriptum pak patří autorovu setkání s Arvédovou sestrou Blankou. Čtenář je najednou mimo literaturu, v životě. Ale ani sestra do příběhu jasné světlo nevnese.

Malostranský ďábel je jedním velkým otazníkem. Skvěle napsaným, provokujícím, unikavým textem. Proč to všechno Jiří Arvéd Smíchovský dělal? Pokud proto, aby se o něm jednou psaly knihy, pak se mu to podařilo.