Josef Lada

Josef Lada | foto: Obecní dům

Malíře Josefa Ladu připomíná velká výstava

  • 9
Velká retrospektivní výstava v pražském Obecním domě skládá hold Josefu Ladovi. Připomíná dvojí prosincová výročí - 120 let od Ladova narození a 50 let od jeho úmrtí.

Výstava představující reprezentativní výběr ze všech žánrů Ladovy tvorby se koná ve výstavních sálech Obecního domu od 15. listopadu do 3. února.

Hastrmany a vodníky, ponocné a vánoční koledníky, kocoura Mikeše, Kmotru lišku, Dobrého vojáka Švejka a další protagonisty Ladova imaginárního světa doplní i několik zajímavých exponátů, které nebyly dosud vystaveny.

Kurátorka výstavy Pavla Pečinková například klade důraz na Ladovu činnost karikaturistickou, k vidění budou i velmi rané kresby a náčrtky, třeba dosud neznámá vůbec první verze slavné Hospodské rvačky.

Výstava představuje kolem 460 exponátů, z nichž je zhruba 360 závěsných obrazů a kreseb, zbytek připadá na drobnější materiál či knihy. Výstavu doprovází česko-anglická publikace.

Avantgarda na cestě do dětství
Josef Lada (1887-1957) náleží generačně k umělcům tzv. předválečné avantgardy, kteří v  první dekádě dvacátého století opustili popisné prostředky zobrazení reality a hledali nové formy výtvarného vyjádření.

Proslavil se především jako ilustrátor Haškova Švejka, tvůrce originálních dětských knížek a malíř, který se ve svých obrazech vrací do dětství.

Zásadním způsobem zasáhl i do moderní české karikatury, knižní tvorby a ilustrace, věnoval se i plakátu, reklamě a scénografii. Všechny tyto žánry, v nichž se Lada pohybuje se zdánlivě naivní prostotou, a přitom zcela samozřejmě a suverénně, výstava v Obecním domě představuje.

Kronika jeho života
Ladovské dvojnásobné výročí nepřipomíná jen výstava v Obecním domě. Malířovu stránku literáta, velmi plodnou, byť oproti výtvarnému dílu občas poněkud podceňovanou (jakkoli mezi Ladovými knihami najdeme tak slavná dílka pro děti jako je Kocour Mikeš nebo Bubáci a hastrmani), připomíná Knižní klub novým vydáním jeho Kroniky mého života.

Ladovy kouzelné vzpomínky na dětství, na malířská "učňovská léta", ale třeba i na přátelství s Jaroslavem Haškem (pravda, ve srovnání s jinými "kronikáři" zřejmě značně učesané) jsou doplněny množstvím barevných reprodukcí obrazů, černobílými kresbami i několika fotografiemi. K výstavě je tak kniha velmi vhodným doplňkem.