Své obrazy nejprve pomaluje voskovkami, natře tuší a pak se proškrabává k obrázku - výsledné záznamy emocí, které nezapřou inspiraci komiksem, osloví každého.
Díla Josefa Bolfa (1971), který patří k nejzajímavějším domácím malířům současnosti, představuje Dům pánů z Kunštátu v Brně.
Na vystavených obrazech z posledních let malíř zvlášť akcentuje autodestrukci a smrt - tedy témata, která jsou ve společnosti většinou odsouvána do pozadí. Výstava "... všichni podléháme..." začíná dnes a potrvá do 13. července.
"Práce Josefa Bolfa se nedají brát jako klasické obrazy. Je třeba je vnímat spíš jako scénář k apokalyptickému filmu, který zatím není úplně jasný. Jeho způsob práce tíhne k storyboardovému vyprávění s mnoha možnostmi interpretace," říká kurátor expozice František Kowolowski.
Výstava je pojmenovaná podle úryvku z knihy Freud a po Freudovi od Stephena A. Mitchella a Margaret J. Blackové, která zpřístupňuje psychoanalýzu. Bolfovy obrazy tak mohou být vnímány jako psychoanalytická interpretace malířových temných vizí na hranici rozpomínání.
Odráží se v nich stálá chuť dotýkat se podvědomých pramenů a dětství. Podle slov kurátora fascinuje Bolfa paměť, to, jak pracuje, jak se z nějaké věci či události může stát něco jiného - podle toho, jak danou věc v které chvíli interpretujeme. Pro autora však není tak důležité to, co se opravdu stalo, jako to, co se mohlo stát - vyznává tedy hru s možnostmi.
Malba, kterou Bolf kombinuje s kresbou, představuje způsob autoterapie, jak se vyrovnat s pocity nejistoty, ohrožení, úzkosti - pocity pro malíře stále přítomné. To, že je přenáší na plátno, je jeho způsob, jak s nimi žít.
Na otázku, co pro něho znamená malba, odpovídá: "Malba je médium s dlouhou pamětí, baví mě s ní pracovat, se všemi omezeními, možnostmi a stereotypy, které má. Je pro mě důležité, že při práci mohu být sám a skládat věci postupně."
