Ofenzivní marketing k uměleckým cenám dnes už samozřejmě patří, dokonce – alespoň v mnoha západních zemích určitě – i k cenám literárním. V anglickém, německém či francouzském kulturním prostředí spisovatelé a lidé "kolem knih" dobře vědí, že je třeba s veřejností komunikovat, být aktivní.
U nás však stále ještě převládá "hrdé" přesvědčení literátů, že historická a etická pravda je pochopitelně na jejich straně – a kdo to nechápe, ať si žije ve své povrchnosti.
Anebo se literáti přeskromně uklidili do pozice outsiderů – a cosi si brumlají pod vousy na setkáních, jichž se zúčastňují zase jen oni sami. Pravda, zapomínat není možné ani na celospolečenský kontext, na obecně kulturní nivó daného státu, jeho elit a médií. V tomto ohledu čeští spisovatelé skutečně narážejí na určité buranství.
Ve shrnující glose není prostor na komentář nominovaných a vítězných titulů v jednotlivých kategoriích Magnesie Litery za rok 2004. Řekněme tedy pouze, že mezi vítězi není žádná kniha, která by odborný kredit klání kvalitativně potřísnila, vzbuzovala například podezření, že ji nahoru vynesly protekcionistické tlaky.
A absolutní vítězství dokumentárního románu Jana Nováka o bratrech Mašínech Zatím dobrý je možné pochopit a přijmout jako signál: zde je kniha hodná vážné diskuse jak literární, tak společenské.
Magnesia Litera má jeden velký problém: závěrečný ceremoniál přenášený Českou televizí. Dokonce se to má tak, že marketingová "strojovna" soutěže klape rok od roku lépe, ale na konci nastává trauma: setkání v Městské knihovně v Praze. Letos bylo poprvé přenášeno v přímém přenosu, poprvé ve všední den, v pondělí v osm večer na ČT 2.
Prostor nic moc, také důkaz, jak se to tady se vztahem k literatuře má. Ceremoniál Litery se dusí podivnou rozpolceností: vysílán je na ČT 2, ale režijně jako by úplně nechtěl přijmout "režim řeči" tohoto kanálu a "vtipnými" průpovídkami mezi jednotlivými kategoriemi pošilhává po ceremoniálech uváděných na kanálech s větší sledovaností.
Jan Burian, moderátor pondělního večera, byl zpočátku přenosu pekelně nervózní, postupně se zklidnil, nicméně výsledný dojem nebyl dobrý: Burian jen přeříkával scénář, a když laureáti přišli na pódium, nepříliš artikulovaně jim položil jednu dvě otázky a lifroval je pryč, aby se mohl "přezpívat" další spojovací text. Někde je tu velký zádrhel, a pokud se nerozetne, prezentace Magnesie Litery se nepohne výrazněji dál.
