Po úspěšné misi na lipském knižním veletrhu to pro autorku a její vítězný román Hodiny z olova znamená další úspěch. Co svým rozhodnutím sbor hlasujících společně s porotou vzkazuje čtenářům?
Možná, že píle, trpělivost a úcta k dílu na prvním místě stále dokážou zaujmout na úkor do sebe zahleděných, naoko kritických děl, která se tak často skrývají za označením výpověď o jedné generaci.
V odůvodnění nominace v kategorii Litera za prózu, kterou však nakonec vyhrála Teorie podivnosti od Pavly Horákové, porota u Hodin z olova vyzdvihovala mnohovrstevnatost díla, politický apel i pro autorku typické využití symboliky.
Paradoxně si toho cení i čtenáři v internetových diskusích, kteří mnohdy bývají spíše v opozici k odborníkům. Poselství Denemarkové považují za aktuální a podstatné.
Až si při čtení jejích nebývale pragmatických, klidných a argumentačně čistých debat člověk říká, jestli jsou ty často zmiňované evropské hodnoty opravdu na ústupu. Zdali však má Denemarková nebo francouzský přední intelektuál Bernard Henry-Lévy pravdu, odhalí jen čas. Bohužel, bohudík.
Ozvěny loňského výročí
Co napověděly ostatní výsledky letošních cen Magnesia Litera? Jak už naznačovaly nominace, i ve finále jim vévodí hlavně ženy. Kromě zmiňovaných Denemarkové a Horákové je dobrým znamením také vítězství debutující autorky Anny Cimy. Mladá spisovatelka a japanoložka, která okouzlila nejen nebývalou slohovou zralostí, ale také vyzrálým vypravěčským umem, získala cenu DILIA Litera pro objev roku.
V dětské kategorii uspěla další dáma – Vendula Borůvková. Literu si odnesla za knihu 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo, která vypráví o údělu dětství a dospívání na pozadí zásadních dějinných a společenských změn.Čili poslední ozvěny loňských oslav stého výročí vzniku Československa.
Osmnáctý ročník Litery má letos výrazně vyšší šance naplnit svou ambici a stát se pro širokou čtenářskou veřejnost vodítkem k výběru toho nejlepšího ze současné literatury.
Nicméně aktuální žebříček Svazu českých nakladatelů a knihkupců napovídá, že o vyloženě zlomové navýšení zájmu opět nepůjde. Pořád se kupují hlavně zahraniční thrillery a díla těch domácích autorů (Patrik Hartl, Radka Třeštíková), o která zrak porotců většinou ani nezavadí.
