Letos šestašedesátiletý brněnský rodák Mácal vstoupil do českého hudebního života v šedesátých letech. Po roce 1968 emigroval a v cizině působil na různých místech, od roku 1993 stál v čele amerického New Yersey Symphony Orchestra. Tento post nyní opouští a chce se věnovat pouze České filharmonii.
Ostatně část filharmoniků si jej přála za šéfdirigenta už ve druhé polovině devadesátých let po odchodu Gerda Albrechta, ale Mácal po konfliktu s tehdejším managementem přerušil s orchestrem spolupráci a šéfdirigentem se stal Vladimir Ashkenazy. "To všechno je už passé. Neexistuje žádná skupina A a žádná skupina B, je pouze jediná Česká filharmonie," zdůrazňuje nyní Mácal a současného ředitele Riedlbaucha si pochvaluje. "Konečně je klid jak v orchestru, tak v managementu. To, co by jindy trvalo tři měsíce, spolu vyřídíme během tří hodin."
V těchto týdnech se připravuje konkrétní znění Mácalovy smlouvy, která by podle ředitele Riedlbaucha mohla být podepsána ještě do konce této sezony. Za jeden ze svých prvořadých úkolů v České filharmonii považuje Mácal péči o klasický i nový český repertoár, vyvážený zároveň světovou tvorbou. "Zvuk orchestru je jedinečný, český. I Mozart může znít česky," míní Mácal.
Orchestru slibuje náročnou práci. "Jenže když já pracuju, tak si vlastně ani neuvědomujete, že tvrdě pracujete. Dělám to už čtyřicet let a vím, jak na to," říká. Jako šéfdirigent se bude rovněž snažit zaujmout mladou generaci. "Připadám si dost starý, abych mohl oslovit staré publikum, ale zároveň se stále natolik cítím teenagerem, abych mohl dirigovat i pro mladé lidi," prohlašuje.
Nový šéfdirigent chce také využít všech svých kontaktů ke zlepšení ekonomické situace orchestru a zároveň budovat další vazby v českém podnikatelském prostředí. "Potřebuji ale trochu času na rozkoukání, vždyť jsem tu třicet let nebyl. Samozřejmě se něco musí změnit, ovšem financování, to je dlouhý proces, který teď hned nevyřešíme," zdůrazňuje.
A když přijde řeč na finance, poukazuje na disproporce, jež existují ve světě. "Vezměte si třeba příjmy sportovců. Jenže když jim to někdo zaplatí, tak se zkrátka nedá nic dělat. Jakmile začnu závidět, zablokuju se a uškodím jenom sám sobě," podotýká Mácal. "Ostatně všechno je relativní. Vezměte si, že my tu teď sedíme a radujeme se, a někde jinde na světě umírají lidé. A my sami musíme být rádi, když v dnešní době šťastně přistaneme s letadlem."
Mácalův příchod do České filharmonie mimo jiné znamená, že orchestr FOK bude muset najít nového prvního dirigenta. Manažer orchestru Petr Polívka to nepovažuje za akutní problém. "V této chvíli není žádný důvod k poplachu. Máme šéfdirigenta Serge Bauda, a kdo bude vedle něj hlavním dirigentem, o tom rozhodne čas," říká.
 Zdeněk Mácal. |
