Bude složený z pouhých dvou ingrediencí: Sukovy Serenády Es dur pro smyčcový orchestr a skladby Carmina burana od Carla Orffa.
Znamená to, že nechcete publikum předčasně rozjařit?
Hlavně nechci kopírovat koncerty, které se na přelomu roku konají ve Vídni a skládají se právě z řady krátkých skladeb. Chtěl jsem sestavit program na klasické bázi, který by byl víc než zábavou. Sukovu serenádu mám spojenu s dětstvím: v rozhlase ji na Štědrý den vysílali vždy v 17 hodin, což pro mne bylo znamení, že už brzo přijde Ježíšek. A Carmina burana, to je nádherné dílo, které koneckonců pojednává o tom, že všichni pijeme!
Tato skladba byla nedávno uvedena jako ohňová show v Sazka Areně. Nechystáte také nějaké vizuální překvapení?
Myslím, že Orffova hudba je dost krásná, aby zaujala sama o sobě. I když je pravda, že při jiných příležitostech jsem na pódiu zažil i gagy. Třeba když jsem kdysi ve Filadelfii s tamním orchestrem dělal silvestrovský koncert, tak při jednom pochodu se v sále na lanku vznesla kachna a hráč na bicí ji "sestřelil". V Praze ale nic podobného nechystáme.
Letošní rok pro vás byl úspěšný. Zahraniční turné orchestru sklízela velký ohlas, doma jste dostal státní vyznamenání. Co vás nejvíc potěšilo?
Ocenění si velmi vážím, ale největší radost mám z toho, že se za poměrně krátkou dobu dostavily výsledky mé práce s orchestrem. Filharmonie zní v současnosti jinak a lépe. Důležité je také to, že nevznikají žádné kauzy, že si nikdo z orchestru nechodí stěžovat na ministerstvo kultury a další instituce, což je po uplynulých deseti letech skoro zázrak. Prostě je klid a koncentrujeme se na práci.
Co by se podle vás do budoucna ještě mělo vylepšit?
Rezervy se najdou vždycky a všude. Každý den vlastně začínáme od začátku. Máme teď ale dobrý základ a můžeme se věnovat dalším věcem, třeba dokázat světu, že umíme hrát na špičkové úrovni nejen český repertoár.
Je něco, co vás vyloženě mrzí?
Nejspíš problémy s distribucí nahrávek. Téměř každý můj koncert s Českou filharmonií natáčí jedna japonská společnost, která se skvěle stará o vlastní trh, ale já těžko vysvětluji jejímu producentovi, že posluchači v Česku si nemohou koupit moje snímky s orchestrem.
Jak budete trávit Silvestra, až oddirigujete koncert?
Po koncertě se zúčastním recepce, pak budeme pokračovat u pana ředitele Riedlbaucha a posléze se nejspíš přesuneme do hotelu Intercontinental, kde mám něco jako přechodný domov a kde už znám snad každého zaměstnance. No, a budeme zase pokračovat.
