RECENZE: Nač má Lví král kopii? Původní verze byla poetičtější a hravější

Budiž hned v úvodu jasně řečeno, že mírně nadprůměrnou známku dostává nový Lví král čistě pro potřeby divácké skupiny, která nezná předešlou verzi. Pamětníci disneyovky z roku 1994 půjdou s hodnocením nejspíše dolů – a zcela právem.

Přitom až na přidané písně se vlastně nic nezměnilo, a v tom je právě háček. Režisér Jon Favreau i scenárista Jeff Nathanson zosobňují bezesporu zručné řemeslníky typu Ferda mravenec, práce všeho druhu, avšak svého času průlomová legenda s hamletovským laděním potřebuje víc než jen technologicky modernizovanou doslovnou kopii.

Takže slunce znovu vychází nad africkou savanou, počítačově animovaná zvířata „jako živá“ připomínají své skutečné předlohy z přírodopisných dokumentů v čele se Zázračnou planetou a slavné vítězné gesto s právě narozeným následníkem trůnu nad hlavou střídají opět záběry dokládající, jak je lvíče sladce roztomilé.

Jenže v klasické animované verzi bylo totožné vyprávění hravější, poetičtější a hlavně ponechávalo více prostoru pro vlastní fantazii. Tudíž i moudré otcovské poučky zněly osudověji pod magickým nebem plným hvězd, odkud shlížejí královští předkové.

Vedle bohatství stylizované kresby zůstává fotorealismus zkrátka jalově prázdný, přestože sloní hřbitov působí opravdu přízračně a zákeřný zloduch dá své zášti skrývané pod tichou ironií volný průchod v úderné skladbě, ideologické hymně burcující k násilnému puči.

Jistě, některé efekty si v přešitém kabátě libují. Patří k nim například bezmála reportážní makrodetaily ze života hmyzu včetně rojení světlušek, zběsilá štvanice uprostřed splašeného stáda s drsným smrtícím vyústěním nebo putování malého Simby do vyhnanství mezi nekonečnými písečnými dunami pod lačným dozorem supů.

S novými kamarády v exilové kapitole se nálada odlehčí, což zároveň rozmnoží výstižné komentáře z řad malého publika. Děti zjevně nejvíce baví kanec s opakovanými projevy chorobné plynatosti, zato ještě před finále přibývá otázek „Kdy už bude konec?“ Premiérová verze je totiž nejen pocitově, ale také fakticky o půl hodiny delší než původní disneyovka z roku 1994, aniž by k nastavování měla zásadní důvod.

Lví král

60 %

USA, 2019, 118 min

Režie: Jon Favreau

Scénář: Jeff Nathanson

Hrají: Donald Glover, Seth Rogen, James Earl Jones, Billy Eichner, Keegan-Michael Key, Chiwetel Ejiofor, Alfre Woodard, Florence Kasumba, Beyoncé, John Oliver, Eric André, John Kani, Shahadi Wright Joseph, JD McCrary, Amy Sedaris

Kinobox: 71 %

IMDb: 6.8

Naštěstí trvá jak síla příběhu, tak nevtíravý způsob, jímž pohádka uvádí do věčného koloběhu přírody, tedy bez ekologických agitek i falešného změkčování zásad potravinového řetězce. Osvětový podtext je vůči dětskému vnímání možná dokonce vstřícnější než nepřehledný závěrečný souboj.

Kdyby šlo o historicky první setkání se Lvím králem, zasloužilo by si jistou shovívavost. Jenomže navzdory čtvrtstoletí technického pokroku je nová předělávka chudší o podstatnou přísadu, totiž o představivost. Poskytuje zážitek pasivní, vyleštěný, příliš pohodlný a hlavně zbytečný.

Ostatně jako vždycky, když se někdo pokouší vylepšovat to, co je dokonalé.

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv