Příběh líčí, jak oddaná manželka Leonora v převleku za muže jménem Fidelio zachrání před smrtí svého vězněného chotě Florestana. Nastudování divadlo svěřilo českému dirigentovi Tomáši Netopilovi, pro nějž to bude sedmá produkce na této světové scéně, z toho druhá, kterou sám od počátku připravil.
Tentokrát má před sebou hned dvojí výzvu: opera je zvláště v německojazyčném prostředí pojem, navíc se bude – pod zpřesňujícím názvem „Fidelio Urfassung (Leonore)“ – hrát v původní podobě z roku 1805, kdy při světové premiéře ve Vídni propadla, nikoli v běžně uváděné verzi z roku 1814.
„Rozdíl mezi oběma je poměrně velký, starší má ještě o něco blíž k Mozartovi a jeho posledním operám, jsou v ní i některá krásná čísla, jež v mladší verzi nejsou, třeba duet Leonory a druhé ženské hrdinky Marzelliny, která se do domnělého chlapce zamiluje,“ líčí Netopil.
Fakt, že obě opery jsou rozdílné, avšak současně podobné, je podle něj výhoda i nevýhoda. „Orchestr to někdy může vyvést z ‚autopilota‘, kterého má v sobě nastaveného,“ podotýká.
Ostatně publikum Vídeňské státní opery bude moci obě znění téměř bezprostředně porovnat, v dubnu totiž divadlo uvede známější verzi Fidelia, kterou má na repertoáru od roku 1970.
Beethoven bude letos Netopila provázet též v Essenu, kde je hudebním ředitelem opery a filharmonie, i v Praze, kde zastává post hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie. S ní vystoupí koncem února v pražském Rudolfinu, od Beethovena uvedou Koncert pro klavír č. 1 a Symfonii č. 4.
