Deska Missariel vyšla v roce 1992 a způsobila poprask. „Je částečně remasterovaná, ale ač se všechno dá vylepšit, tak tehdy mi přišlo, že zní celá dobře, takže jsem s tím nechtěl nic moc dělat,“ říká o současné reedici Ondřej Soukup, jenž album spolu s Gabrielou Osvaldovou napsal.
Obal reedice alba Missariel
Zajímavější proto možná bude přiložená deska s bonusy, tedy skladby, které Soukup s Bílou udělali ve stejné době, některé dosud neslyšené. „Zároveň jsem ke všem písním sepsal něco k jejich historii. Sám to rád čtu od jiných, protože pak k těm skladbám máte jiný vztah a vidíte v tom úplně jiný rozměr,“ vysvětluje Soukup.
Skladatel a producent o čtvrt století staré nahrávce tvrdí, že na ni dneska vlastně žárlí. „Strašně dlouho jsem ji neslyšel. Uvědomuju si, kolik v tom bylo svobody. Vůbec jsme se nezajímali o to, zda se deska někomu bude líbit, co z ní budou nebo nebudou hrát v rádiích. Bylo nám to úplně jedno. A na těch věcech je to cítit. Neumím si představit, že bych něco takového udělal v současnosti,“ dodává.
Což se ukázalo jako správný přístup, protože album Missariel pobralo pět cen Gramy, předchůdců dnešních Andělů. „To jsme samozřejmě zírali, ale ono je vždy dopředu naprosto nepředvídatelné, co vznikne a jestli to bude úspěšné,“ poznamenává Soukup. K popularitě samozřejmě přispěl i zákaz klipu Láska je láska. „Karel Gott si dokonce myslel, že to byl nepředstavitelně rafinovaný marketingový tah z mojí strany,“ směje se.
Je pravda, že zákaz písničky v roce 1992 působil jako z minulé doby. Výsledkem prý bylo, že se u Soukupa pár týdnů netrhly dveře a střídaly se tam štáby televizí BBC, ZDF či ORF. „Lezli k nám novináři z celého světa a ptali se, jestli to je opět začátek cenzury v Československu,“ vzpomíná.
