Lucie Bílá chce ještě jedno dítě

  • 2
"Žiju úplně normální, obyčejný život. Akorát, že můj příběh všichni znají," říká zpěvačka Lucie Bílá. Narodila se 7. dubna 1966 v Otvovicích. Učila se dámskou krejčovou, v roce 1987 vydala první desku. Získala pět českých Gramy, šest Českých slavíků, pravidelně vítězila v diváckých anketách, má několik prvních cen Týtý, v roce 2000 získala Cenu Thálie za roli v muzikálu Johanka z Arku. Je svobodná, má šestiletého syna Filipa.

Portrét Lucie Bílé najdete ZDE


Velmi často a velmi hezky hovoříte o rodičích. Na veřejnosti se ale vedle vás objevuje jenom maminka. Proč není vidět tatínek?
Kolikrát já zvala tátu třeba na představení! Nikdy nepřišel, protože tvrdí: přece nebudu chválit svoji dceru. On za mnou ale nemusí chodit, stačí, když vždycky ví, co má v ten který moment udělat. Má takové to správné chlapské myšlení. A ví hodně věcí předem. Když ho neposlechnu a spálím se, pak mi to vždycky dojde: vždyť on to říkal!

Zdědila jste po něm způsob myšlení?
Myslíte selský rozum? Doufám, ale třeba teď v autoškole mi to zrovna nepomáhá.

Teprve teď si děláte autoškolu?
Já si ji dělám poměrně dlouho (smích). Začala jsem tím, že jsem si koupila handsfree sadu, abych mohla za jízdy telefonovat. Pak jsem si koupila auto a plachtu, aby se na něj zatím neprášilo. Takže zbyl jen řidičák. Jízdy už mám, ale na testy si pořád netroufám. Jsem roztěkaná, nemám čistou hlavu, abych se učila učila a učila. Ale věřím si. Moje maminka se naučila plavat v pětapadesáti a já ji říkám: hm, pětapadesát - a už plave.

Ještě u rodičů bydlíte?
Když se se mnou před dvěma lety rozešel Filípkův otec Petr Kratochvíl, udělali pro mě to nejlepší, co mohli. Nabídli mi můj dětský pokojíček. Ale tam taky nemůžu být pořád, že? (smích). Nedávno jsme si s mým partnerem Stáňou pořídili domeček. Osmatřicet metrů čtverečních!

Takhle malý? Vážně?
Jasně, musíme třeba postavit koupelnu a záchod, protože tam nejsou. Ale je to přesně ten domeček, který jsme kreslili, když jsme byli malí: zahrádka, plot a stromek za ním. Nechci dobrou adresu pro image. Chci obyčejný život, obyčejný domov, obyčejného chlapa, protože já jsem ta nejobyčejnější ženská, jakou si dokážete představit.

Slavná Lucie Bílá a nejobyčejnější ženská? To by vám asi málokdo uvěřil.
Říkám, co cítím. Jsem obyčejná, protože budu šťastná v obyčejném malém domě. Budu mít kuchyň metr deset na metr dvacet. Samozřejmě nezakrývám, že je to přestupní stanice, než dáme dohromady něco jiného.

Vy opravdu věříte, že žijete nebo někdy bude žít normální, obyčejný  život?
Už ho žiju, akorát že můj příběh všichni znají. Jsem na to zvyklá, beru to jako součást povolání. Ale moje rodina si zvykat nechce a například nechápe touhu novinářů mě provdat a psát o mě tehdy, když potřebujou zvednout náklad.

Ale tihle novináři říkají: Bílá nám volá sama!
Nikdy jsem nezvedla telefon a nezavolala do nějaké redakce sama. Nikdy se to nestalo! Jednou jsem před turné nemohla mluvit, nezvedala telefon. Ale druhý den jsem se dočetla: "Je mi nějak divně, zašeptala exkluzivně do telefonu zpěvačka."

Ale nemůže být náhoda, že vaše fotky, třeba s nějakým mužem, jsou na prvních stranách tak často.
Tak si představte, že jste s přítelem na dovolené na horách a od rána tam čeká fotograf. Číhá... Tak co uděláte - budete jako zahraniční hvězda a pošlete na něj bodyguarda, který ho zmlátí? Nebo budete dva dny zalezlá a nikam nepůjdete? Nebo se necháte vyfotit? My jsme ho pozvali na čaj, protože mu byla zima.

Hledá se partner s bulvárem v zádech hůř?
Co myslíte? Samozřejmě, že jo. Představte si, co všechno si o mě přečetl. Ale vztahu se Stáňou opravdu věřím, hrozně moc.

Vašeho partnera neznám, ale když o něm mluvíte, říkáte: je hrozně fajn, rozumí si s mými rodiči, líbí se mu v Otvovicích, ale neřekla jste: miluju ho...
Protože to bylo před týdnem napsáno v pěti titulcích!

Chcete mít ještě jedno dítě nebo bude váš syn jedináček?
Na to odpovím, ale napřed vám k tomu řeknu jednu historku. Natáčela jsem pohádku, kde hraju roli pavoučka. Osm noh, docela chytré, milé zvířátko, pěkná maska. Pozvala jsem tedy jeden časopis na natáčení, dělali jsme rozhovor a jedna otázka byla stejná, jakou jste teď položila. Tak jsem upřímně a po pravdě řekla, že děťátko chci, že si přeju spíš holčičku, že už mám pro ní jméno - Hanička to bude. A co si přečtu? Kdo mi udělá dítě?! Tak a teď odpovím: dítě si hrozně přeju, bylo by sobecké, aby byl Filípek sám, je dobré, když se bude umět s někým dělit. Takže chci. Jo, a nemusí to být holčička!

Lucie Bílá.

Lucie Bílá v roce 1993.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá.

Lucie Bílá - malá holčička. Máma mi upletla šatičky.

Lucie Bílá v muzikálu Krysař, Divadlo Ta Fantastika, 1996.

Lucie Bílá se svým cédéčkem.

Lucie Bílá si jde pro slavíka při vyhlášení ankety Český slavík v roce 2000.