Lucía se zmítá mezi svým mužem a sexem

pátek 8. března 2002

Jako milostný trojúhelník mezi Lucíí, Lorenzem a sexem charakterizoval svůj nový snímek jeden z nejzajímavějších španělských filmařů současnosti, čtyřiačtyřicetiletý režisér baskického původu Julio Medem. Lucíu ve filmu ztvárnila Paz Vegová, jejího milence Lorenza Tristán Ulloa.

Mladá číšnice z Madridu Lucía se dozví, že ztratila svého milence – spisovatele Lorenza Alvareze. Impulzivně se rozhodne hledat novou životní rovnováhu na klidném ostrůvku Formentera na Baleárách – na místech, kde Lorenzo před šesti lety prožil s neznámou dívkou fantastickou soulož v nočním příboji. Právě způsob, jakým tuto jedinečnou noc později vylíčil ve svém románu, přivedl Lucíu k tomu, aby se do něj vášnivě zamilovala.

Místo zapomnění ve žhavém slunečním svitu však Lucía na ostrůvku naráží na následky této úplňkové noci. Bolestná minulost je totiž stále ještě přítomností a rozhodujícím způsobem ovlivňuje nejasnou budoucnost, v níž je však skryta naděje.

Důležitou roli ve vyprávění hraje krásná Elena a její šestiletá dcerka Luna, internet a především Lorenzův poslední román, který zpřítomňuje Lucíiny vzpomínky na jejich letitý vztah nabitý sexem i rozpory. Měsíc se spojuje se sluncem a skutečnost s představami, sny i s nočními můrami - a minulost omývaná věčným Středozemním mořem dostává nový význam. Lucía totiž překvapeně zjišťuje, že její a Lorenzovo hledání dokonalé lásky není zdaleka u konce.

I když příběh sycený z jedné strany vizuální poetikou magického realismu a z druhé španělskou vášnivostí výrazně těží z tělesnosti hrdinů, sex je v něm – podobně jako slunce, měsíc a moře - především způsobem, jak procítit sílu a hloubku milostného citu.

Sex a Lucía Španělsko, 2001
scénář a režie	Julio Medem
kamera	Kiko de la Rica
hudba	Alberto Iglesias
původní název	Lucía y el sexo
hrají	Paz Vegová (Lucía) Tristán Ulloa (Lorenzo) Najwa Nimri (Elena) Daniel Freyre (Carlos) Elena Anayaová (Belén)
žánr	erotické drama
Sex a Lucía - premiéry
kina	28. března 2002

Kritický metr Mirky Spáčilové: 50%

Na ostrově, kam poslal hrdinku svého filmu pátrat po minulosti ztraceného milence, objevil režisér podle vlastních slov "úžasný sexuální vztah mezi dírou ve skále a majákem". To není vtip, ale příklad rafinovaného převleku, do něhož se snímek halí. Vypráví totiž v podstatě pouze "o tom jednom", tedy o hledání dokonalého sexu, jaký spisovatel kdysi provozoval v nočním moři na ostrově a poté znovu zkoušel s novou dívkou Lucíou, sečtělou servírkou. Zvláštní optika, vybělené barvy, symbolika přírodních scenérií tvoří vytříbenou, ale monotónní zástěrku pro otevřené sexuální hrátky a řeči o nich. Pod slupkou poezie je jádro "natvrdo".