Vyjímečnost experimentálních představení švýcarského umělce by poznal na první pohled
i laik a to hned podle nezvykle vypadajících surrealistckých hůlkových loutek, které si Fred Schneckenburger sám vytvořil. Jeho mistrovství tkví však i v dokonalé scénografii, ve své době moderní kabaretové hudbě a v dobře vymyšlených skečích namluvených na magnetofonový pásek těmi nejlepšími švýcarskými a německýmu kabaretisty. Interpreti textů byli většinou herci slavného curyšského kabaretu Cornichon, který měl ve Švýcarsku v době druhé světové války podobný demokratický význam jako Osvobozené divadlo Jiřího Voskovce a Jana Wericha v předválečné Praze.Fred Schneckenburger měl plnou hlavu nápadů a zájmů, mezi jeho záliby patřilo například sbírání starých plakátů, na kterých sledoval postupný vývoj malby a grafiky. V roce 1960 založil dodnes existující odborný časopis "pp" - Puppenspiel und Puppenspieler, později nazvaný Figura. Jeho představení a loutky byly oceněny na mnoha festivalech. Velkou poctou Schneckeburgerova umění byla například výstava loutek v Kunsthalle v Bernu, kde byl spolu s Yves Jolym a Harry Kramerem označen jako průkopník lou
tkové avantgardy. Přesto, že uplynulo přes třicet let od jeho smrti i dnes by se od něj mohli mnozí učit. Výstava potrvá do 25. dubna.
 Plakát Fred Schneckenburgers Schweizer Puppentheater |
 Kabaretní umělkyně Lore Lorentzová a Fred Schneckburger |
 Plakát pro pohostinské vystoupení v roce 1959 |
 Loutka smrt z výstupu Smrt a policista z inscenace Setkání, 1951 |
 Loutka Policista z výstupu Smrt a policista z inscenace Setkání, 1951 |
 Loutka Klempíř z inscenace Poslední host, 1963 |
 Loutka Kráva z inscenace Zeleň a žluť, 1952 |
