Tohle je totiž odvážné a až fatálně narušuje hlavní princip, na němž loga obvykle stojí – tedy neměnnost. Jansovo a Bosákovo logo je totiž proměnlivé a má minimálně 86 400 variant. Tolik vteřin má jeden den.
A tolik log Domu umění existuje. Na jeho stránkách si takové logo může každý stáhnout a lišit se bude právě podle vteřiny, v které ke stažení dojde. Jeho efekt je v pohybu, v zacyklenosti.
"Dům umění není muzeum, ale výstavní prostor. Výstavy se mění, návštěvníci také. Budova je stejná, mění se výstavy, tedy její obsah. Tak se mění i naše logo," vysvětluje Petr Bosák. Základním prvkem loga je nejčistší grafický symbol – kružnice – a barevné spektrum ve vztahu k času.
Logo žije svým životem, po celý den se mění, výseč kruhu a kombinace barev závisí na chvíli, v níž chce člověk logo "mít". Pokud tedy pracovník galerie například vytváří plakát na konkrétní výstavu a pracuje na něm ráno, stáhne si kruhovou výseč zbarvenou do oranžova, pokud by stejný plakát tvořil odpoledne, výseč by měla jiný tvar i jinou barvu.
Přitom je stále jasně patrné, že jde o jeden a tentýž druh loga. To v trojrozměrné podobě visí nad vstupem do nově zrekonstruované budovy galerie, slouží i jako navigace a místy vypadá vlastně jako samostatný exponát.
Reakce odborné veřejnosti i návštěvníků Domu umění jsou různé. "Ze zahraničí byla odezva odborníků mnohem rychlejší a pozitivnější než reakce lidí u nás," shodují se grafici. Překvapení však postupně střídá nadšení, ukazuje se, že návštěvníci galerie logo chápou, nemate je a svou funkci plní. Přitom stojí na úžasném nápadu. Takhle vypadá logo jedenadvacátého století.
