RECENZE: Wolverine odchází se ctí. Ví, že přestat se má v nejlepším

Naposledy Hugh Jackman v roli nejslavnějšího z X-Menů tasí své ocelové drápy. Film Logan: Wolverine, který právě vstupuje do našich kin, uzavírá jednu kapitolu. A činí tak opravdu na úrovni.

Na to, že bylo potřeba zbavit se dvou ústředních postav – kromě Jackmana končí také Patrick Stewart čili Profesor X – a předat štafetový kolík dál, podle současného diktátu nejlépe náctiletým, dopadl film opravdu solidně. Sice pracuje hodně se symbolikou včetně mexické hranice, ostnatých drátů, útěku z amerického Jihu za svobodou Severu a westernových motivů od stylové nálady k citaci z filmu Shane, ale naštěstí odkazy nevysvětluje.

Což bohužel neplatí pro jiný podstatný rys příběhu, objevování rodinného pouta. Klasický uprchlický model vyprávění svede dohromady zástupce tří generací, vedle obou klíčových X-Menů ještě dívenku, již hraje velice přirozená Dafne Keenová, a kdykoli ze situace vyplyne náznak rodící se příchylnosti, scénář cítí potřebu ji pojmenovat.

To je jeden kaz jinak působivého filmu. Druhý představuje vypelichaný typ zla – už bůhvíkolikátá firma zneužívající vědu k nízkým cílům – a třetí šmouhu vytváří přemrštěná délka, která spád děje brzdí zvláště během cesty, kdy každá zastávka zvěstuje zase další zkázu.

Osamělost psanců, z nichž dva už ztrácejí sílu a třetí si naopak má ještě hrát s panenkou, však dává filmu komorní nádech, který je i v „ručních“ bitkách daleko účinnější než v obvyklých davových soubojích z počítačových her. Logan: Wolverine je hodně osobní a hodně krvavý, šíří kolem sebe pocit rezignovaného zmaru, a byť se už po hodině zbaví klíčového tajemství, vynahrazuje napětí jinými způsoby. Třeba originálními prvky akčních scén, ať už využijí drátěný plot, vlak nebo splašené koně na dálnici.

Logan: Wolverine

70 %

USA, 2017, 135 min

Režie: James Mangold

Scénář: James Mangold, Scott Frank, James Mangold, Michael Green

Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart, Dafne Keen, Boyd Holbrook

Kinobox: 86 %

IMDb: 8.1

Pokud jde o trikově vděčné schopnosti mutantů, jejich pestřejší paleta se dostaví až v těžkotonážním finále, které se začne podobat teenagerské válečné fantasy. Vztah mezi titulním hrdinou a školačkou zase připomene thriller Ve jménu krve, v němž Mel Gibson chránil dcerku na útěku pro změnu před drogovými dealery.

Nicméně v rámci komiksových přepisů jde o jeden z mála filmů přesahujících sešitovou pohádku a rozhodně o nejzdařilejší díl trilogie Wolverine. I herecky tu Jackman dostál pravidlu, že odcházet se má v nejlepším.