Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Litomyšl rozezvučí Smetanův festival

  0:26aktualizováno  0:26
V posledních deseti červnových dnech se se uskuteční 44. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Po Pražském jaru je druhým nejstarším hudebním a současně největším “open air” festivalem klasické hudby konaným v České republice. Centrem festivalového dění je národní kulturní památka Státní zámek Litomyšl. Páteř dramaturgie tvoří Smetanova a další česká díla, zároveň je otevřen prostor pro každou dobrou hudbu bez ohledu na její původ a žánr.

Akcent je přitom kladen zejména na provozování děl s dominující vokální složkou (opery, oratoria, kantáty, pěvecké a sborové koncerty), aniž by byla opomíjena hudba orchestrální nebo komorníNa festivalu pravidelně vystupují nejrenomovanější české operní soubory, orchestry a sólisté, stále častěji přijíždějí významní interpreti zahraniční.

Litomyšl je nevelké město na pomezí Čech a Moravy je svými tradicemi a zachovalostí skutečným památníkem kultury minulých věků. V povědomí veřejnosti – a nejen naší – je pevně zakotvena jako rodiště jednoho z největších hudebních skladatelů 19. století a tvůrce novodobé české hudby, Bedřicha Smetany.

Program festivalu najdete ZDE.

Litomyšl vždy oceňovala Smetanův dějinný odkaz a jeho jménem nazvala nejvýznamnější městské stavby, lokality i kulturní svátky: na přání občanů nese hlavní náměstí jméno Smetanovo (od r.1990), v r. 1905 byla otevřena nová divadelní a koncertní budova jako Smetanův dům, při příležitosti 100. výročí narození skladatele v r. 1924 byl odhalen jeho pomník a v  Litomyšli poprvé vystoupil kompletní soubor opery pražského Národního divadla a zazpívala největší česká pěvkyně Ema Destinová.

Oratorium o Judovi
zazní i v Litomyšli

Již tehdy se rýsoval plán pořádání smetanovských hudebních slavností, podobných bonnským (L. van Beethoven), či salcburským (W. A. Mozart). K uskutečnění tohoto záměru však došlo až při příležitosti 125. výročí narození Bedřicha Smetany roku 1949. Festival dostal prostý název – Smetanova Litomyšl, který se zcela vžil. Dějištěm festivalu se hned od počátku stal krásný areál litomyšlského zámku s přírodním amfiteátrem a akusticky dokonalým II. nádvořím.

Zprvu byl festival zaměřen monotematicky – hrála se výhradně hudba Bedřicha Smetany a stálým hostujícím souborem bylo pražské Národní divadlo. Později byly na festival přizvány i další operní ansámbly – z Brna, Ostravy a Bratislavy a v roce 1965 zde poprvé zazněla i tvorba jiného skladatele (E. Suchoň – Svätopluk).

V období let 1966 – 1973 však Smetanova Litomyšl nebyla pořádána a k obnovení její tradice došlo až v dalším jubilejním roce –1974. Sedmdesátá léta pak přinesla průlom v dramaturgii, neboť vedle hudby Smetanovy se začala pravidelně objevovat i hudba jiných, zejména českých a slovanských autorů. Díla Dvořáka, Janáčka, Martinů, Fibicha, ale i Čajkovského a Prokofjeva byla vítaným programovým zpestřením, avšak teprve na sklonku 80. let se počal festival otevírat i žádané hudbě Mozartově, Verdiho a dalších světových skladatelů. V té době však přišla i mírná stagnace diváckého zájmu a po Listopadu vyvstaly otázky, jak dále.

Městskému úřadu se podařilo vytvořit nový tým organizátorů, zřídil Nadaci festivalu Smetanova Litomyšl a výrazně podpořil nový festivalový model. Od roku 1992 se tak Smetanova Litomyšl koná na sklonku června a začátkem července ve dvou po sobě jdoucích rozšířených víkendech. Dramaturgie se více otevřela a nové vedení festivalu usiluje o přeměnu Smetanovy Litomyšle ve skutečně hodnotnou kulturní aktivitu s promyšleným dlouhodobým dramaturgickým záměrem, vycházejícím nejen z přenesených stávajících inscenací, ale i z unikátních hudebně-inscenačních projektů, ať již vlastních či spoluvytvářených. Díky tomuto trendu se k festivalu obrátil zájem odborné kritiky a Smetanova Litomyšl se stala pojmem i pro hudební odborníky. Její význam přesáhl hranice regionu a ovlivňuje celou českou kulturu.

Záběr z představení Mascagniho Sedláka kavalíra v jednom z předchozích ročníků festivalu

H.Purcell: Dido a Aeneas (1997).

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vilma Cibulková ve hře Kalifornská mlha
Střet matky s učitelkou. Vilma Cibulková rozplétá gordický uzel

Škola na předměstí Chicaga. Dvě ženy, učitelka a matka školáka, řeší zásadní problém. První nechala vyloučit syna té druhé na pět dní ze školy.  celý článek

Eva Salzmannová v jediné roli kusu Jasno lepo podstín zhyna
RECENZE: Eva Salzmannová hraje ulepeného pobudu v šusťákovce

Jasno lepo podstín zhyna. Po podivným názvem se skrývá velký výkon Evy Salzmannové, která se skvěle vypořádala s náročným monodramatem v pražské MeetFactory.  celý článek

Lucie Bílá během zkoušek muzikálu Sestra v akci
Už nechci na jevišti umírat, říká Lucie Bílá. Vybrala si Sestru v akci

Je to napsané přesně pro mne, říká Lucie Bílá o muzikálové Sestře v akci. V nové roli se poprvé předvede ve čtvrtek večer.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.