Zorientovat se v záplavě knižních senzací v čele s oblíbenou předponou „nej“ v dnešní době není jednoduché a navzdory úmyslu to má spíše opačný, matoucí efekt. V případě vrcholu Cch’-sinovy ságy, se kterou nyní přichází brněnské nakladatelství Host, je však chvála na místě.
Autor ságy je ověnčen nejprestižnější žánrovou cenou Hugo, několika čínskými vyznamenáními, ale i obdivnými slovy bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy (pokud je to tedy pro někoho směrodatné). Navíc přitáhla pozornost širší veřejnosti k Západem často opomíjené čínské literatuře, o které mylně panuje dojem něčeho zastaralého a izolovaného.
Vdechl žánru život
Obálka knihy Vzpomínka na Zemi
Ságy, která započala románem Problém tří těles, se prodalo celosvětově přes osm milionů a jako v případě mnoha dalších úspěšných knih a knižních sérií i podle ní vznikne seriál. Společnost Amazon za práva zaplatila neuvěřitelnou jednu miliardu dolarů. Kromě zvýšení globálního povědomí o literatuře ze své domoviny však Liou Cch’-sin dopomohl i žánru obecně. A to se v začátcích společně s nakladatelem domnívali, že vydávají knihu pouze pro pár stovek fanoušků, která je navíc žánrově přežitá.
„Dokonce i já, který jsem o sobě prohlašoval, že jsem ten nejtvrdohlavější fanoušek sci-fi, jsem o onom tradičním ideálu science fiction pochyboval. Přemýšlel jsem, jestli neztratil svůj půvab,“ říká autor. Opak se však stal pravdou a sci-fi založené na velmi detailní technologické rešerši, které se v odborných kruzích přezdívá „hard“, zaujalo i vyznavače naprosto odlišné literatury.
V závěrečné části se tak před čtenáři otevírá svět, ve kterém žijí lidé a mimozemští Trisolařané v relativním příměří. Vztahy jsou napjaté, ale bezpečně postavené na principu vzájemného prospěchu. Zatímco Země zažívá díky jejich technologiím období prosperity, mimozemští si zase osvojují naši kulturu. Společný život by mohl brzy fungovat, lidská ješitnost však zavede budoucnost jiným směrem. Bohužel tím nejhorším možným – apokalyptickým.
Pro evropského čtenáře možná trochu omílané téma, nicméně pro čínského čtenáře nepříliš známé. Na rozdíl od kultury založené na křesťanské tradici totiž ta jejich s koncem nepočítá. Navzdory tomu je však Vzpomínka na Zemi opravdu dílem závěrečným.
