"Copenhagen jsem viděla loni v Londýně. Inscenace mne zasáhla natolik, že jsem si hned po představení koupila její text," prozradila Lída Engelová. "Nabídla jsem ji vedení libereckého divadla především proto, že zdejší činohra má pro Kodaň, jak hře v závorce také říkáme, ideální obsazení."
V dramatu vystupují pouze tři postavy: německý jaderný fyzik Werner Heisenberg, jeho přítel - dánský fyzik Niels Bohr a jeho žena Markéta Bohrová. Trojice v podání Martina Polácha, Václava Helšuse a Evy Lecchiové se sejde na onom světě, aby se spolu s diváky nořila postupně nejen do historie vztahu obou vědců, ale i do období těsně před vynálezem jaderné bomby. Zkoumá se tu, kam až může vést vědecký pokrok. "Spolu s jinými tématy nabízí Kodaň divákům, aby se na okamžik zastavili a uvažovali společně s herci nad tím, jestli je mezi lidmi strach z jaderné energie oprávněný," míní Engelová.
Michael Frayn ve své hře zčásti rekonstruuje a zčásti domýšlí dějiny. Před lety se totiž dostal v Los Alamos jako první novinář na světě k dlouho utajovaným archivním materiálům o výzkumech, jež kdysi vedly k sestrojení atomové pumy. Ve hře naznačuje, co by se stalo s lidstvem, kdyby se nacistům během druhé světové války podařilo tuto zbraň vyrobit. "Překládal jsem Kodaň asi čtvrt roku. Bylo to náročné, protože jsem přitom musel prostudovat spoustu materiálů, poučit se v oblasti jaderné fyziky," uvedl František Fröhlich, jenž text přetlumočil. "Frayna jsem překládal poprvé. Kodaň klade důraz na osobní odpovědnost člověka v moderní době, což považuji za strašně důležité, a nejen pro fyziky."
Výpravu k inscenaci navrhla Marta Rozskopfová. Jejím základním rysem a vyjadřovacím prostředkem je světlo v poloprázdném prostoru; scéna obsahuje jen jedny dveře, pár židlí a jeden bílý koberec ohraničující pohyb herců. Hudbu složil Alex Švamberk a nahrál ji se svým muzikantským triem Para-Neuro.
 Zkouška Fraynovy hry Kodaň |
 Kodaň 1 |
 Kodaň 2 |
 Kodaň 3 |
 Kodaň 4 |
