Levine: Sen o impériu může Ameriku zničit

  1:00
Spisovatel Philip Levine patří k nejvýznamnějším současným americkým básníkům – je autorem šestnácti sbírek poezie a nositelem četných ocenění včetně Pulitzerovy ceny (1995).

Philip Levine | foto: Profimedia.cz

Jeho básně jsou často psané hovorovým jazykem a vyprávějí o zkušenostech jeho rodičů – ruských imigrantů – o dělnících i životě v rodném Detroitu.

Český čtenář zná jeho tvorbu z prestižní antologie americké poezie Dítě na skleníku. Levine byl hostem Letního programu tvůrčího psaní na FF UK v Praze.

Kritika vás s oblibou charakterizuje jako básníka pracující třídy. Souhlasíte?
Nálepky nemám rád. Získal jsem ji patrně proto, že patřím mezi několik málo básníků systematicky píšících o každodenní práci. Tolik naší poezie se věnovalo přírodě a tak málo městu; tolik jí zachycovalo život v předměstích a psychologické problémy na úkor otázek ekonomických. A já se vždy zabýval hospodářstvím, spravedlností a nechutnostmi kapitalistického útlaku, tím, co kolem sebe vidím pořád, a v tomto smyslu se Amerika nezměnila.

Vaše tvorba je často srovnávána s tvorbou beatniků, s díly Allena Ginsberga a Garyho Snydera. V čem spatřujete shody?
 S oběma se cítím spřízněn v tom, že jsme všichni tři rebelovali proti elitistické americké poezii, která tehdy vládla Americe. A oni dva její sevření tvorbou i životy prolomili, přičemž Ginsberg se navíc stal mnohem slavnějším než další básníci jako James Merrill nebo i Robert Lowell. Ten Ginsberga a Snydera nazval syrovými. Používal dva termíny, vaření a syroví básníci, přičemž syroví byli ti špatní, neopracovaní.

Často píšete o Detroitu, metropoli amerického automobilového průmyslu, kde jste se narodil. Jak se město vyvíjelo v době vašeho dětství a mládí?
Když mi bylo šest sedm let, v období hospodářské krize, silně jsem si uvědomoval chudobu kolem sebe. Táta zemřel, když mi bylo pět, maminku nechal s třemi dětmi, naštěstí našla práci stenografky. V porovnání s jinými dětmi, které neměly v zimě na ponožky či kabáty, jsme žili slušně. Koncem 30. let však začala válečná výroba a útok na Pearl Harbor proměnu města dokončil: zatímco koncem 30. let jsem kamarádil s dětmi utečenců z Československa, Německa, Rakouska nebo Maďarska, s novými pracovními příležitostmi ve válečném průmyslu proudily do Detroitu davy lidí z amerického Jihu. Najednou tady byla plná zaměstnanost, navíc v Detroitu přistávaly lodě z celého světa. A přes řeku, v Kanadě, cvičilo Královské letectvo; dorazily k nám také exotické skupiny námořníků z Francie a Sovětského svazu a ti všichni společně s britskými piloty o víkendech zaplavovali město. I když jsem byl mladý, všeho jsem se účastnil a musím přiznat, že se mi to strašně líbilo.

V rozhovorech zdůrazňujete, jak často jste se tehdy setkával s projevy antisemitismu. Můžete uvést příklady?
Na předměstí Detroitu, ve čtvrti Royal Oaks, působil katolický kněz, který Židy obvinoval téměř ze všeho, a každou neděli kázal v rádiu – mimoto byl též přesvědčeným rasistou a přímo nenáviděl černochy. Kluci, kteří byli o něco větší než já, pak na mě pokřikovali, že jsem zabil Krista nebo že jsem Židák. Když mi bylo šestnáct sedmnáct, rozhodl jsem se, že se budu bránit. S bratrem-dvojčetem jsme začali trénovat s amatérským mistrem Spojených států v boxu v kategorii lehké váhy. Třikrát týdně jsme chodili boxovat, a třebaže jsme nevynikali, stačilo to, abych se postavil chlapcům, kteří mě uráželi. Nikdy jsem žádnou šarvátku nevyprovokoval, ale také jsem z nich neutíkal. Ano, stal jsem se agresivnějším a později mě to mrzelo, ale tehdy to byla jakási ochranná maska.

Je podle vás antisemitismus problémem i v dnešních Spojených státech?
Kdybych měl srovnávat, tak skoro vymizel. Vybavuji si zážitek z roku 1958, kdy jsme se přestěhovali do kalifornského Fresna. Tam existovaly takzvané omezující dohody: při koupi domu v určitých čtvrtích jste se museli zavázat, že ho neprodáte Afroameričanovi, Židovi ani nikomu, kdo žil v otomanské říši. Což vylučovalo všechny Armény, kterých tehdy ve Fresně žilo docela hodně. Záhy se však ty dohody začaly porušovat a dnes se mi nezdá, že by nám hrozilo něco podobného. Ale musím dodat, že obdobnou netoleranci by mohli rozdmýchat pravicoví křesťanští fundamentalisté, kteří vynesli do Bílého domu Bushe. Nicméně blázny tohoto druhu jsme v Americe měli po celý můj život a asi je budeme mít stále.

Jste jedním z nejvýznamnějších amerických literátů. Jak vidíte dnešní Ameriku?
Uvedu příklad: nedávno mě vezl z letiště na Manhattan taxikář, přistěhovalec z Ruska, kterého anglicky doučovaly jeho děti. Řekl jsem mu: Podívejte se kolem, jsou tu lidé z celého světa – Asiati, Hispánci, Afričané, není to báječné? A on: "Moc imigrantů." Představoval si, že se za ním zavře brána hned poté, jakmile se sem dostal. Odvětil jsem, že i mí rodiče imigrovali z Ruska, a kdyby za sebou zavřeli bránu, on by se sem už nedostal! Rozčilil jsem se, protože právě v té různorodosti vidím ohromnou sílu naší země. Bez dalších imigrantů by se Amerika stala tím, čím se už ostatně stává: velice provinční zemí.
Když jsem vyrůstal, věřil jsem tomu, co mě učili rodiče – že Amerika je mimořádná země. A pro ně skutečně byla, neboť v západoruském štetlu zažili perzekuci a bídu a Amerika pro ně představovala splněný sen. Tento pocit jsem však už dávno ztratil – pod dojmem kupříkladu mučení na americké základně na Kubě, v Guantánamu, které mi připomíná události, jež se odehrávaly v Itálii za Mussoliniho nebo na gestapu. Jako by z nás byl další stát, který sní o impériu, a to nás může zničit.

Autor:

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

Zemřel maďarský skladatel Deák. Titulní skladbu k Jen počkej! mu ukradli Sověti

28. března 2024  11:39

Ve věku 96 let zemřel maďarský hudební skladatel a trumpetista Tamás Deák. Proslavila ho zejména...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...