Ne nadarmo bývají srovnáváni s francouzskými žánrovými klasiky typu Les Negresses Vertes nebo Mano Negra, byť se sami těmto souvislostem poněkud brání a poukazují spíš na frankofonní šansonovou tradici, ztělesňovanou Edith Piaf, Jacquesem Brelem či Sergem Gainsbourgem, ale také na britský punk a 2tone ska.
Právě originálním mixem těchto stylů je muzika osmičlenné kapely, v jejímž obsazení nechybí akrodeon, dechové nástroje nebo housle, ale která hraje s nápřahem a energií, který by jí mohli závidět mnozí kolegové z populárních "kytarovek".
Les Hurlements d´Léo (Řev lva) se dali dohromady v roce 1995 v Bordeaux a poměrně rychle se stali hvězdami lokální scény. K šířící se pověsti přispěla jejich účast na prestižních festivalech v Bourges, La Rochelle či Rennes.
V roce 1998 debutovali albem Le café des jours heureux. Celkem natočili šest vlastních alb a na řadě dalších se podíleli v roli hostů nebo spolupracovníků - jako třeba na kultovním společném titulu Hardcore Trobadors s německými 17 Hippies.
Kapela patří k typickým muzikantským "travellerům", trávícím prakticky celý rok na turné, ať už po klubech a festivalech, nebo dokonce pod vlastním cirkusovým stanem.
Nezávislý životní postoj jim umožnil sjezdit celou Evropu, ale podívat se také do Afriky, Japonska, Kanady, křižovat Rusko, a na třech turné dokonce doslova dobýt Austrálii.