"Také proto tentokrát nenastal v červenci jindy obvyklý prudký propad a dá se říci, že i během prázdnin máme takřka normální sezonu," říká Bradáč. Aleš Danielis z Bontonfilmu dodává, že letošní červen byl pro tuzemská kina vůbec nejúspěšnějším v historii samostatné České republiky, zatímco dosud patříval naopak k měsícům podprůměrným. "Červnový nárůst byl oproti minulým rokům tak mohutný, že by se jeho stoupající křivka projevila dokonce i tehdy, kdybychom ze souhrnné červnové statistiky vypustili kompletní výsledky ústředního hitu, tedy Svěrákova Tmavomodrého světa," upozorňuje Danielis.
Červenec už prý natolik silný nebyl, ale pořád měl lepší návštěvnost než stejný měsíc loni. I první půlka srpna vypadala slibně. "Pro nás je samozřejmě velkou
Kolik lidí přišlo na letní hity |
Tmavomodrý svět 653 786 (od 17. května) |
Mumie se vrací 230 039 (od 7. června) |
Lovec policajtů 43 688 (od 21. června) |
Evoluce 55 863 (od 12. července) |
Shrek 28 070 (od 19. července) |
15 minut 36 064 (od 26. července) |
Final Fantasy 37 710 (od 2. srpna) |
Deník B. Jonesové 46 115 (od 9. srpna) |
V závorce je uvedeno datum premiéry. |
Ve Spojených státech se však vysvětlení hledá snadno: tamní distributoři si právě termíny od května do září rezervují pro premiéry snímků, u nichž se předpokládá mimořádný divácký zájem. Ale k nám většina těchto hitů dorazí až na podzim - jak si tedy vyložit, že přesto letošní české léto v kinech zabralo? Podle distributorů se sešlo několik základních předpokladů. Za prvé skladba nabídky, která musí obsahovat atraktivní, neokoukané tituly. Firmy již přestaly veškeré premiéry schraňovat až na září a nebojí se pár novinek "vypustit" už během prázdnin. Za druhé, stále výraznější úlohu sehrávají multiplexy, ona vícesálová kina s početnějším výběrem programu. "Víme o této schopnosti multikin už dlouho, ale až letos v létě se poprvé naplno projevila," míní Bradáč.
A konečně pomohlo i celkové ekonomické klima. "Ve společnosti se přece jen objevuje určitá konjunktura, lidé se už tolik nebojí vydávat peníze za kulturu, ochotněji investují do volného času a zábavy," tvrdí Danielis. "Ten posun je znát nejen v kinech, ale i v prodeji videokazet nebo DVD." Divácký zájem zpětně nahrává českému filmu. Jednak přibývá, po koruně z každé vstupenky, peněz ve státním fondu kinematografie, odkud jde podpora na nová díla.
A hlavně pak investoři, povzbuzováni trvalou návštěvností tuzemských snímků, lépe slyší na výzvu, aby vstoupili do budoucích projektů. Například rozpočet na připravovaný film režiséra Zdeňka Trošky Anděls ká tvář tvoří asi ze šedesáti procent peníze investiční a jen čtyřicet procent peníze sponzorské a reklamní; přitom dosud býval poměr spíše opačný. Investoři už se tolik nebojí, protože na Troškovy předchozí tituly přišlo do kin vždy přes čtyři sta tisíc lidí, vysvětlují to producenti.