GLOSA: Opisoval Vivaldi či „ten druhý“? I to nadhodil skvělý festival

  17:55aktualizováno  17:55
Prázdninová Praha láká na hodně koncertů klasické hudby, ale pouze jednu jistotu: Letní slavnosti staré hudby. Letošní devatenáctý ročník znovu potvrdil, že organizátoři si umějí dát práci s programem a mají vkus.

Španělský soubor Euskal Barrokensemble koncertoval v rámci Letních slavností staré hudby na Zámku Troja. | foto: Petra Hajská

Přehlídku uzavřel ve středu v Rudolfinu koncert, na němž zazněla opera od André Campry Evropa galantní. Byl to nevšední průhled do dávné kapitoly hudební i divadelní historie. I když vtip, s jakým zachytil různé národy francouzský barokní autor, byl nejspíš srozumitelnější tehdejšímu publiku než dnešnímu. 

Fotogalerie

Vodítkem pro naše současníky by byla normální scénická verze, koncertní provedení vybraných scén pouze s náznaky kostýmů v tomto případě příliš nepomohlo, jakkoli výkony francouzského ansámblu Les Folies francoises, českého Collegia Marianum i zpěváků z Francie, USA, Argentiny a dalších zemí byly vesměs dobré.

Dovézt divadelní inscenaci už nejspíš bylo nad možnosti festivalu, který jinak opět nabídl špičkovou dramaturgii, tentokrát spojenou tématem Středomoří. Většinu koncertů si člověk užíval. Zvláště vystoupení španělského souboru Euskal Barrokensemble, s nímž si na Zámku Troja zahrál i íránský virtuos na setar Kiya Tabassian, či tamtéž neapolské barokní písně v živém, oduševnělém podání Lore Binonové a trojice hudebníků - jakkoli v neklimatizovaném sále bylo nesnesitelné vedro. 

Příjemným meditativním kontrastem k ohnivému temperamentu bylo vystoupení českého ansámblu Tiburtina Ensemble v chladivějším prostoru Emauzského kláštera, věnované středověké duchovní hudbě Itálie.

Praskla v pravou chvíli

Pokud něco vyvolala rozpaky, tak částečně snad úvodní koncert v (akusticky velmi vyhovujícím) Divadle na Vinohradech, na němž francouzská sopranistka Véronique Gensová, jedna z největších hvězd staré hudby minulých let, zpívala za doprovodu souboru Les Ambassadeurs árie francouzských barokních autorů. Jakkoli při zacházení s mateřským jazykem je nedostižná, tak vokálně už zenit překročila. Hlas ztratil pružnost, možná se na něm podepsal repertoár, jenž si k Gensová původnímu oboru postupně přidávala.

Vystoupení berlínského ansámblu Lautten Compagney v Lobkovickém paláci na Pražském hradě zase utrpělo necitlivou, až agresivní hrou houslistky. Za zvukovou clonou leckdy zanikal jinak příjemný soprán Hanny Herfurtnerové, která zpívala árie Händela a italských autorů. Když pak houslistce praskla struna a musela odejít z pódia, téměř to působilo jako zásah bohů. Soubor mimo jiné zahrál i Concerto grosso č. 3 od Alessandra Scarlattiho, které jen o pár dní později přednesl v jiném programu polský soubor Orkiestra Historyczna. Není nad srovnávání – Poláci byli mnohem jemnější, přesnější, sehranější. Muzikantsky to byl špičkový večer.

Díky jejich programu se možná leckterý divák dověděl, že v 17. století žil polský skladatel Adam Jarzębski, jenž prošel Itálií, kde se asi naučil psát nádhernou, hluboce citovou hudbu. A také, že čtyři roční období nezpracoval jen Vivaldi, ale i jeho vrstevník Giovanni Antonio Guido. V tištěném programu bylo zdůrazněno, že na „směr inspirace“ mezi oběma skladateli se dodnes názory odborníků liší. Když hudebníci zahráli Guidovo Jaro a Léto, člověk si pomyslel, že ať už od toho druhého „opisoval“ Guido či Vivaldi, génius byl pouze jeden z nich. Překvapivé zjištění to není, ale někdy je dobré si uvědomit, co to je dar shůry. Ostatně Vivaldi byl zastoupen jiným svým houslovým koncertem, La tempesta di mare (Mořská bouře), jenž dal koncertu i název.

Letní slavnosti jdou zkrátka nevyšlapanými cestami, na nichž se velmi dobře orientují, a pokud mají nějaké zjevné limity, tak ekonomické. Zvou soubory, které jsou většinou kvalitní, menší, někdy tvořené třeba jen třemi, čtyřmi muzikanty. Je paradox, že ty nejproslulejší (a nejdražší) ansámbly staré hudby mívá v programu Pražské jaro, jemuž zase v této oblasti chybí dramaturgický kontext, přesah či dokonce výboj. Myšlenky bez financí jsou stejný problém jako finance bez myšlenek.




Nejčtenější

Bart Simpson mi způsobil celoživotní problém, řekl Martin Dejdar Za scénou

Herec a dabér Martin Dejdar v kulturním magazínu Za scénou.

„Věděli jsme, že originál mluví žena, tak jsme se snažili nalézt něco jiného. Jediné, co jsem však opravdu hledal, byl...

POSLEDNÍ DOJMY: Bylo to krátké a bylo toho málo. Sbohem, 1 proti všem

Moderátoři pořadu 1 proti všem

Opěvovaná vlajková loď podzimu Primy, interaktivní soutěž 1 proti všem, skončila pro nízký zájem publika předčasně...



PRVNÍ DOJMY: Výzva, noblesa, užít si to. Zakázaná slova StarDance

Jiří Dvořák patří ve StarDance k favoritům

Boj o vítěze tanečního parketu zahájil v ČT devátou sezonu. Tradičně, protože přenosem StarDance opět provázejí Tereza...

Na dně Štrbského plesa našli po padesáti letech tomahavk Gojka Mitiće

Slovenští potápěči s nečekaným úlovkem staré filmové rekvizity

Velký had, poslední z kmene Mohykánů, stále neřekl poslední slovo. Slovenští potápěči totiž vylovili tomahavk, který do...

Zemřel herec Břetislav Slováček, novinář z filmu Rozpuštěný a vypuštěný

Herec Břetislav Slováček v březnu 2009, kdy působil v souboru Divadla na...

Ve věku 70 let zemřel herec Břetislav Slováček. Hrál dlouhá léta v pražském Divadle na Vinohradech, odkud v 90. letech...

Další z rubriky

VIDEO: Klip Alergik se točil v polích kolem Prahy, řepka už odkvetla

Kapela Mr. Loco

Kapela Mr. Loco, složená z hudebníků několika národností kolem frontmana Filipa Flussera, vydala před dvěma lety album...

RECENZE: Elán slaví velkolepě, nudu pokouší pouze průvodní slovo

Jožo Ráž z Elánu 12. října 2018 v ostravské Ostravar Aréně

Kapela Elán je na turné k padesátinám, v pátek večer v Ostravě jej přesunula zaprvé do Česka a za druhé do hal....

RECENZE: Twenty One Pilots vedou zdařilý boj se zlotřilými biskupy

Kapela Twenty One Pilots

Americké duo Twenty One Pilots přivodí posluchačům pěknou depku. Jejich novinka Trench je koncepčním albem...



Najdete na iDNES.cz