Dramaturgie letošního ročníku totiž sleduje "římskou nit" neboli vliv, jaký mělo věčné město na hudebníky v době renesance a baroka.
Především to jiskřilo hudebně, díky španělskému souboru Euskalbarrokensemble, jehož repertoár zdůrazňoval španělské vazby s Římem. A to na dílech skladatelů, kteří v Římě působili a své poznatky spojovali s domácí tradicí.
El tambor del mundo(Letní slavnosti staré hudby) Carlos Mena – kontratenor EUSKALBARROKENSEMBLE (Španělsko) Josetxu Obregon – barokní violoncello David Mayoral – perkuse Enrike Solinís – loutna, umělecký vedoucí |
Mimoto zněla i hudba italských autorů 17. století. Ve všech se zaskvěla virtuozitou a živostí trojice hudebníků. Kromě uměleckého šéfa, loutnisty Enrika Soliníse, ji tvořili ještě cellista a hráč na bicí.
K nim se v několika číslech připojil španělský kontratenorista Carlos Mena. Není možná tak proslulý a charizmatický jako někteří současní hvězdní zástupci tohoto oboru, ale má příjemný, spolehlivě vedený hlas a bezprostřední projev.
Mezi ukázkami raně barokní, světské i duchovní tvorby v jeho podání obzvlášť vyniklo zhudebnění latinského textu Stabat Mater od ve své době velmi uznávaného Giovanniho Sancese.
Festival pokračuje ve středu v Břevnovském klášteře, tentokrát na téma Řím a Portugalsko.
