"Lidé chodili do kin dost poctivě, s výjimkou jednoho sálu, kde to nešlo z bezpečnostních důvodů, často seděli i na schodech. Denně navštívilo všechna představení v průměru přes deset tisíc lidí, takže souhrnná návštěvnost za deset dní je asi sto tisíc," shrnul šéf akce Jiří Králík.
Nač milovníci filmového umění chodili nejvíce? Kupodivu na klasiku, která se jinde už nepromítá, třeba na Tarantinovy Pulp Fiction: Historky z podsvětí, na Ejzenštejnův Křižník Potěmkin či na hudební příběh Alana Parkera The Commitments, který po Novém roce vejde do české distribuce v putovní přehlídce Projekt 100.
Zajímaly je domácí novinky – předpremiéra filmu Štěstí od Bohdana Slámy se hrála dvakrát – i starší díla doprovázená hosty, například Démanty noci za účasti režiséra Jana Němce.
"Naopak diváci vcelku ignorovali novější tituly nebo komponované programy s krátkými českými filmy – až na výjimky jako blok o Sartrovi. Ale když měli na výběr ze sedmi děl ve stejný čas, vítězily velké filmy v čele s klasikou," dodal Králík.
Do kolekce filmů s buřičskými náměty či hrdiny se vešly rovněž unikáty. Poprvé na veřejnosti se promítal záznam procesu s Miladou Horákovou, kterou komunistický režim popravil.
Více než pětihodinový materiál byl rozdělen do tří bloků a pořadatele, kteří počítali spíše s pamětníky, příjemně překvapilo, že dvě třetiny publika tvořili mladí. "Přestože to byl zážitek pietní i náročný, živé diskuse pak pokračovaly i v hospodě," potvrdil Králík.
Kromě vzpoury se nesla letošní přehlídka také ve znamení irské kultury. Muzikanti z Irska si mezi koncerty zahráli i fotbal a hodinovou debatu o irské kinematografii poslouchalo ještě před projekcí přes čtyři sta lidí v sále. Podle Králíka se smáli a tleskali, chyběli však ti, kdo se mohli nejvíce poučit: čeští filmaři.
Naopak na dokumentu o zesnulém Pavlu Dostálovi se sešli umělci i politici a do následné debaty se vložilo ještě publikum, které tradiční stesky tvůrců na stát nově usměrnilo: našlo chyby i na straně umělců.
V současné době již pořadatelé vymýšlejí příští ročník. Jeho ústřední téma má znít Člověk a příroda, takže v létě 2006 bude Uherské Hradiště žít zejména výjimečnými snímky o cestovatelích či samotářích, kteří před civilizací dávají přednost návratu k přirozenému životu.
Ve stejném duchu se ponesou příspěvky dvou klíčových kinematografií 32. ročníku, kanadské a africké: půjde o příběhy, jež se v přírodních scenériích obou krajin odehrávají, případně o díla tamních tvůrců.
Rovněž cyklus s pracovním názvem Deset filmů, které otřásly světovou kinematografií, jenž měl na letošní letní škole "rebelskou" premiéru, bude za rok pokračovat "přírodními" příspěvky. "Určitě by mezi nimi neměly chybět Dovženkova Země nebo Hanákovy Obrazy starého světa, pokusíme se pozvat syna Andreje Tarkovského," plánuje už Králík.
