Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letět na Planetu Eden se vyplatí. Výstava ukazuje svět zítřka, který se vydařil

  3:35aktualizováno  3:35
Jak vypadá budoucnost, která se nestala? Ukazuje to výstava nazvaná Planeta Eden, která ve středu začala v brněnském Domě umění a na podzim se přesune do pražského Centra současného umění DOX. Kurátorům Tomáši Pospiszylovi a Ivanu Adamovičovi vyšel záměr zobrazit světlé zítřky a lety ke hvězdám dokonale.

Výstava brněnského Domu umění Planet Eden představuje tvorbu československých umělců a designérů z let 1948 až 1978, věnovanou budoucnosti a technickému pokroku | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Kloubí ilustrace, typografii, kostýmy a plakátky k filmům, grafický design, populární kulturu a současné umění a předkládají k nahlédnutí svět, v němž řada ze starších náv-štěvníků výstavy žila a jejichž dětství spoluutvářel.

Z výstavy Planeta Eden - Burianova vize mimozemských plavidel v románu Přátelé z Hadonoše.Vedle sebe tak stojí Pištěkovy kostýmy k seriálu Návštěvníci a k filmu Zítra vstanu a opařím se čajem, lunochody a rakety na hraní, plakáty Teodora Rotrekla a ilustrace Zdeňka Buriana, ale i volná tvorba Josefa Bolfa, Veroniky Bromové či Pavly Scerankové, kteří v době letů do vesmíru vyrůstali a jež utopistické vize o dokonalém světě ovlivnily.

Vesmír za padesát let

Současní umělci tak mají možnost glosovat snahu svých "předchůdců", referovat o dobývání vesmíru a reagovat na jejich představu budoucnosti v době, kdy žijeme spíš jen dravou přítomností a svět za padesát let si (raději) nepředstavujeme.

Přitom právě v této myšlence je gros výstavy Planeta Eden: v padesátých letech a potom také po Lajčině či Gagarinově výletu mimo planetu měli obyvatelé budovatelské části světa poměrně jasnou představu o tom, jak bude vypadat člověk a vesmír za padesát či sto let. Magický rok 2000 byl synonymem pro budoucnost plnou robotů, dlouhověkosti, podmanění přírodních živlů a cest na okolní i vzdálené planety.

Výstava brněnského Domu umění Planet Eden představuje tvorbu československých umělců a designérů z let 1948 až 1978, věnovanou budoucnosti a technickému pokroku

Kurátoři výstavu rozdělili do sedmi částí, rámuje ji rok 1948 na jedné straně a na druhé Remkův let do vesmíru v roce 1978. Kategorie Film představuje soubor plakátů k vědecko-fantastickým snímkům a je jasné, že se jejich tvorbě věnovaly skutečné špičky českého grafického designu – namátkou Zdeněk Ziegler, autor plakátu k Zemanově filmu Na kometě, či Jan Kubíček, který navrhl plakát k Lipského komedii Muž z prvního století.

Sekce filmu si všímá i kostýmů, tedy oblečení pro lidi, kteří podle tehdejších tvůrců budou žít v naší současnosti. Zjištění, že nechodíme ve stříbrných bundách a nejsme oblečení v duchu představ členů expedice Adam ze seriálu Návštěvníci, je úsměvné. Zároveň, jako většina částí výstavy, však nakonec vede návštěvníka k přemítání o jeho vlastních současných představách o budoucnosti, která se také jednou stane minulostí.

Sekce Svět zítřka mapuje technické vynálezy a ideály města budoucnosti – do nich ostatně tematicky spadá i část výstavy, která je asi nejvýrazněji určená dětem, tedy Sluneční město. Kromě Ohníčků, Pionýrů, časopisů ABC a Čtyřlístků se na "výchově" dětského publika směrem ke hvězdám podílel i Neználek či Knoflenka pocházející právě ze Slunečního města. Tedy z města, kde jsou tamní vynálezci schopní každý mrak rozpustit chemickým práškem a poručit tak větru, dešti.

Z výstavy Planeta Eden - kvaš pro titulní stranu Ohníčku z roku 1953

Z výstavy Planeta Eden - kvaš pro titulní stranu Ohníčku z roku 1953

Z výstavy Planeta Eden - ilustrace k povídce Vlastislava Tomana Bludný Holanďan, Pionýr 1963–1964.

Z výstavy Planeta Eden - ilustrace k povídce Vlastislava Tomana Bludný Holanďan, Pionýr 1963–1964.

Vydařená je i sekce Mezi Radarem a Labyrintem; Radar a Labyrint jsou antologie české sci-fi, na jejichž ilustrování se podílely i tehdejší avantgardní autoři Adriena Šimotová, Jan Kotík či Mikuláš Medek. Ostatně řada umělců nechávala do své volné tvorby promlouvat vesmír zcela dobrovolně – vystavené Rotreklovo Ohrožení z kosmu je toho důkazem.

Zcela opačně pak futuristické výjevy pojala Věra Nováková či Vladimír Boudník: nadšení z budoucnosti chybí a už v padesátých letech u nich v tomhle případě převažují existenciální obavy. Autoři umístili do expozice i několik čtecích stanic, tedy průhledných boxů, v nichž je možné si listovat právě uvedenými antologiemi či sci-fi knihami. Další jsou pak umístěné v obřích fóliích přímo ve výstavě, takže je možné je vidět z obou stran, nejenom přišpendlené ve vitríně.

Svět, který jsme si vysnili

Výrazně vydařené je architektonické zpracování expozice se dvěma "průlezy" do centrální výstavní síně, připomínajícími vstupy do rakety, a také grafické řešení výstavy a katalogu. Ten tvoří samostatnou a excelentně připravenou publikaci. Planeta Eden je velmi povedená a stojí za návštěvu, včetně všech doprovodných programů, tedy satelitů, které kolem ní budou následně obíhat.

Výstava brněnského Domu umění Planet Eden představuje tvorbu československých umělců a designérů z let 1948 až 1978, věnovanou budoucnosti a technickému pokroku

Předkládá návštěvníkovi svět, ve kterém jsme žili a který jsme si vysnili, každý s jinou dávkou skepse. Následná interpretace na škále od nostalgie po znechucení propagandou, je pak na každém zvlášť.

Planeta Eden
Dům umění města Brna, kurátoři Ivan Adamovič a Tomáš Pospiszyl
Výstava trvá do 25. července 2010, vstupné 80 korun
Hodnocení MF DNES: 90 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Zrzavý
Žlutý Kristus a další Zrzavého poklady. V létě bude i Kyncl a Gutfreund

Letní prázdniny se blíží, přesto galeristé po celém Česku stále pilně chrlí na své návštěvníky nové a nové výstavy. K vidění je dílo Jana Zrzavého, Františka...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Výstava Zákon cesty čínského umělce Aj Wej-weje v pražské Národní galerii (16....
Výstavy Richtera a Skály hlásí 100 tisíc návštěvníků. Aj Wej-wej má 30

Výstavám Gerharda Richtera a Františka Skály se nadmíru daří, hlásí pražská Národní galerie. Dohromady je vidělo už téměř sto tisíc návštěvníků. Aby výstavy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.