Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letět na Planetu Eden se vyplatí. Výstava ukazuje svět zítřka, který se vydařil

  3:35aktualizováno  3:35
Jak vypadá budoucnost, která se nestala? Ukazuje to výstava nazvaná Planeta Eden, která ve středu začala v brněnském Domě umění a na podzim se přesune do pražského Centra současného umění DOX. Kurátorům Tomáši Pospiszylovi a Ivanu Adamovičovi vyšel záměr zobrazit světlé zítřky a lety ke hvězdám dokonale.

Výstava brněnského Domu umění Planet Eden představuje tvorbu československých umělců a designérů z let 1948 až 1978, věnovanou budoucnosti a technickému pokroku | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Kloubí ilustrace, typografii, kostýmy a plakátky k filmům, grafický design, populární kulturu a současné umění a předkládají k nahlédnutí svět, v němž řada ze starších náv-štěvníků výstavy žila a jejichž dětství spoluutvářel.

Z výstavy Planeta Eden - Burianova vize mimozemských plavidel v románu Přátelé z Hadonoše.Vedle sebe tak stojí Pištěkovy kostýmy k seriálu Návštěvníci a k filmu Zítra vstanu a opařím se čajem, lunochody a rakety na hraní, plakáty Teodora Rotrekla a ilustrace Zdeňka Buriana, ale i volná tvorba Josefa Bolfa, Veroniky Bromové či Pavly Scerankové, kteří v době letů do vesmíru vyrůstali a jež utopistické vize o dokonalém světě ovlivnily.

Vesmír za padesát let

Současní umělci tak mají možnost glosovat snahu svých "předchůdců", referovat o dobývání vesmíru a reagovat na jejich představu budoucnosti v době, kdy žijeme spíš jen dravou přítomností a svět za padesát let si (raději) nepředstavujeme.

Přitom právě v této myšlence je gros výstavy Planeta Eden: v padesátých letech a potom také po Lajčině či Gagarinově výletu mimo planetu měli obyvatelé budovatelské části světa poměrně jasnou představu o tom, jak bude vypadat člověk a vesmír za padesát či sto let. Magický rok 2000 byl synonymem pro budoucnost plnou robotů, dlouhověkosti, podmanění přírodních živlů a cest na okolní i vzdálené planety.

Výstava brněnského Domu umění Planet Eden představuje tvorbu československých umělců a designérů z let 1948 až 1978, věnovanou budoucnosti a technickému pokroku

Kurátoři výstavu rozdělili do sedmi částí, rámuje ji rok 1948 na jedné straně a na druhé Remkův let do vesmíru v roce 1978. Kategorie Film představuje soubor plakátů k vědecko-fantastickým snímkům a je jasné, že se jejich tvorbě věnovaly skutečné špičky českého grafického designu – namátkou Zdeněk Ziegler, autor plakátu k Zemanově filmu Na kometě, či Jan Kubíček, který navrhl plakát k Lipského komedii Muž z prvního století.

Sekce filmu si všímá i kostýmů, tedy oblečení pro lidi, kteří podle tehdejších tvůrců budou žít v naší současnosti. Zjištění, že nechodíme ve stříbrných bundách a nejsme oblečení v duchu představ členů expedice Adam ze seriálu Návštěvníci, je úsměvné. Zároveň, jako většina částí výstavy, však nakonec vede návštěvníka k přemítání o jeho vlastních současných představách o budoucnosti, která se také jednou stane minulostí.

Sekce Svět zítřka mapuje technické vynálezy a ideály města budoucnosti – do nich ostatně tematicky spadá i část výstavy, která je asi nejvýrazněji určená dětem, tedy Sluneční město. Kromě Ohníčků, Pionýrů, časopisů ABC a Čtyřlístků se na "výchově" dětského publika směrem ke hvězdám podílel i Neználek či Knoflenka pocházející právě ze Slunečního města. Tedy z města, kde jsou tamní vynálezci schopní každý mrak rozpustit chemickým práškem a poručit tak větru, dešti.

Z výstavy Planeta Eden - kvaš pro titulní stranu Ohníčku z roku 1953

Z výstavy Planeta Eden - kvaš pro titulní stranu Ohníčku z roku 1953

Z výstavy Planeta Eden - ilustrace k povídce Vlastislava Tomana Bludný Holanďan, Pionýr 1963–1964.

Z výstavy Planeta Eden - ilustrace k povídce Vlastislava Tomana Bludný Holanďan, Pionýr 1963–1964.

Vydařená je i sekce Mezi Radarem a Labyrintem; Radar a Labyrint jsou antologie české sci-fi, na jejichž ilustrování se podílely i tehdejší avantgardní autoři Adriena Šimotová, Jan Kotík či Mikuláš Medek. Ostatně řada umělců nechávala do své volné tvorby promlouvat vesmír zcela dobrovolně – vystavené Rotreklovo Ohrožení z kosmu je toho důkazem.

Zcela opačně pak futuristické výjevy pojala Věra Nováková či Vladimír Boudník: nadšení z budoucnosti chybí a už v padesátých letech u nich v tomhle případě převažují existenciální obavy. Autoři umístili do expozice i několik čtecích stanic, tedy průhledných boxů, v nichž je možné si listovat právě uvedenými antologiemi či sci-fi knihami. Další jsou pak umístěné v obřích fóliích přímo ve výstavě, takže je možné je vidět z obou stran, nejenom přišpendlené ve vitríně.

Svět, který jsme si vysnili

Výrazně vydařené je architektonické zpracování expozice se dvěma "průlezy" do centrální výstavní síně, připomínajícími vstupy do rakety, a také grafické řešení výstavy a katalogu. Ten tvoří samostatnou a excelentně připravenou publikaci. Planeta Eden je velmi povedená a stojí za návštěvu, včetně všech doprovodných programů, tedy satelitů, které kolem ní budou následně obíhat.

Výstava brněnského Domu umění Planet Eden představuje tvorbu československých umělců a designérů z let 1948 až 1978, věnovanou budoucnosti a technickému pokroku

Předkládá návštěvníkovi svět, ve kterém jsme žili a který jsme si vysnili, každý s jinou dávkou skepse. Následná interpretace na škále od nostalgie po znechucení propagandou, je pak na každém zvlášť.

Planeta Eden
Dům umění města Brna, kurátoři Ivan Adamovič a Tomáš Pospiszyl
Výstava trvá do 25. července 2010, vstupné 80 korun
Hodnocení MF DNES: 90 %




Nejčtenější

Nečekaně zemřela Dolores O'Riordanová, nezaměnitelný hlas Cranberries

Zpěvačka Dolores O'Riordanová na pražském koncertu kapely The Cranberries

Hlavní tvář irské skupiny Cranberries Dolores O'Riordanová náhle zemřela ve věku 46 let. Zpěvačku našli v hotelovém...

PRVNÍ DOJMY: Pat a Mat, Vetchý a Donutil. A konec rudých iluzí

Hrdinové filmu Můj strýček Archimedes

Ač točí v obou zemích, tvrdí, že do rodného Řecka jezdí žít, kdežto do své druhé vlasti, do Česka, spíš pracovat. I...



RECENZE: Rapl, Pustina a teď Vzteklina. Tohle opět není idylická série

Johana Matoušková a Kryštof Hádek v seriálu Vzteklina

Takřka hororovým masakrem při noční pitce v lovecké chatě začne na ČT 1 šestidílná Vzteklina. Krimi ze Šumavy má...

RECENZE: Renčovy Zoufalé ženy musí růžové nic alespoň navenek načechrat

Klára Issová ve filmu Zoufalé ženy dělají zoufalé věci

Romantická komedie Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, natočená podle scénáře i knihy Haliny Pawlowské, má na rozdíl od...

Ceny Trilobit vyhrál dokument Mečiar, anticenu dostal moderátor Soukup

Zuzana Kronerová a Pavel Nový ve filmu Bába z ledu

Český filmový a televizní svaz předal výroční ceny Trilobit. Nejlepším loňským filmem se stal dokument Mečiar, který...

Další z rubriky

Aukční rekord. Da Vinciho obraz vydražili v přepočtu za téměř 10 miliard

Obraz Leonarda Da Vinciho pojmenovaného Salvator Mundi (Spasitel světa) se...

Za 450,3 milionu dolarů (9,8 miliardy korun) se ve středu na aukci v New Yorku vydražil obraz italského renesančního...

Zemřel výtvarník Pavel Brázda, sám sebe namaloval jako Obludu

Manželé Věra Nováková a Pavel Brázda mají velkou retrospektivní výstavu v Egon...

V neděli ráno zemřel výtvarník Pavel Brázda. Bylo mu 91 let. Bez bližších podrobností to uvedla jeho rodina na...

Obraz Štyrského byl vydražen za 24,3 mil. Kč. Jedná se o autorský rekord

Obraz Jindřicha Štyrského Utonulá s vyvolávací cenou 13 milionů korun se...

Obraz Jindřicha Štyrského s názvem Utonulá se v neděli v Obecním domě vydražil za 24,3 milionu korun, což je autorský...

Najdete na iDNES.cz