„Řekněme, že tu roli beru jako prevenci, abych sám zvolnil,“ říká Donutil, který hrdinovi posedlému chorobou dal komické rysy typicky mužské hypochondrie.
„Myslíte? Vím, že se tahle vlastnost přisuzuje obvykle mužům, nicméně znám i hypochondrické ženy. Je pravda, že když jsem nemocný, tancuje kolem mě celá rodina. Ale na druhou stranu jsem už dvanáct let neměl neschopenku,“ líčí herec. „To je v naší profesi běžné. Pořád si myslíme, že bez nás to nejde - a teprve v nemocnici zjistíme, že všecko běží dál i bez nás, že na naše místo přijde někdo jiný a dělá to dobře.“
V Borůvkovém vrchu nepředstírá Donutil jen úzkostné stavy, ale také umění špičkového jazzového trumpetisty. „Je to složitý nástroj, snad jsem hru na trumpetu simuloval stejně dobře, jako umím simulovat tenis. Ostatně Emil Viklický dohlížel na každý detail, aby se nám muzikanti nesmáli. Dokonce mi jeden z nich řekl: Nelži, žes na to nikdy v životě nehrál,“ vypráví.
Donutilovou partnerkou ve snímku, který podle scénáře Eduarda Vernera natočil režisér Dušan Klein, je Zlata Adamovská. Ani ona hypochondrii nepovažuje za výsadu mužů, byť osobní zkušeností to doložit nemůže: „Takového bych obešla velikým obloukem, přestal by pro mě být mužským,“ popisuje s nadsázkou to, co se hrdinovi filmu vskutku přihodí.
 Miroslav Donutil v televizním filmu Borůvkový vrch. |
