Tajné životy slavných umělců si stejně jako jejich v zimě vydaný a stejně upravený pandán Tajné životy slavných spisovatelů (více zde) nejen poněkud utahuje z mramorové serióznosti osobností, které patří ke sloupům světové kultury, ale také ze samotného bulvárního stylu podávání informací.
Autorkou knihy je Elizabeth Lundayová, americká novinářka zaměřená na výtvarné umění a architekturu. Kniha by byla ale sotva poloviční, nebýt vkladu výtvarníka Maria Zucca, který stejným komiksovým stylem neméně úspěšně ilustroval už předchozí titul o slavných spisovatelích.
V každém z chronologicky řazených portrétů se čtenář nejprve dozví řadu seriózních informací. Nejde samozřejmě o odborné kunsthistorické dílo, ale jako stručný "úvod do problematiky" každého z pětatřiceti výtvarníků počínaje Janem van Eyckem a konče Andym Warholem, napsaný navíc příjemně lehkým perem, vcelku vyhovuje.
Druhá polovina každého "hesla" se už nese v onom víceméně parodicky bulvárním duchu, který často využívá pouze formy (stručné boxy s co nejřvavějšími titulky), nicméně sděluje další zajímavé informace, které by se nejen mohly, ale často i měly objevovat i ve vážných naučných pracích.
Tajné životy slavných umělců jsou samozřejmě především zábavné čtení, které snad neurazí jemnocit ani sebeserióznějšího intelektuála. Má ale tu výhodu, že po odložení knihy čtenáři jistě aspoň něco zůstane "za nehty". Pokud to budou i informace zásadnějšího typu, než že van Gogh občas pojídal barvy a Michelangelo páchl potem, bude to jen dobře.
