Leonard Cohen slaví sedmdesátiny

Kanadský básník, písničkář a mnich Leonard Cohen slaví sedmdesátiny. Jeho jméno má v populární hudbě stejnou váhu jako Bob Dylan či Paul Simon. Touha, láska, zrada, ztráta, zoufalství, Bůh či modlitba. A nedorozumění nebo neochota naslouchat. To jsou Cohenova témata.

Už bezmála půlstoletí mizí tento drobný tmavovlasý muž ze scény a zase se objevuje v triumfálních návratech. Jeho raná alba jsou stejně slavná jako desky z 80. let, kdy se z praktikujícího žida stal nadšený student zenu.

Cohen se narodil v konzervativní židovské rodině v Montrealu. Jeho dědeček tam přicestoval z rabínské univerzity v Litvě. Cohen, který vystudoval univerzitu a hebrejskou školu, by zůstal "jen" básníkem a romanopiscem, nebýt hudby. Hrát na kytaru se naučil od potulného písničkáře.

"Poprosil jsem ho o pár lekcí. Dal mi tři nebo čtyři hodiny. Na tomto základě jsem napsal většinu písní," řekl. Už v sedmnácti vystupoval s countryovou kapelou. Pak napsal píseň o tanečnici Suzanne, které se nemohl dotknout jinak než myšlenkou, neboť byla ženou jeho přítele.

Tímto legendárním songem otevřel své první album Songs of Leonard Cohen (1968). Stal se kanadským Dylanem a také lamačem srdcí. S blonďatou Norkou Marianne žil s přestávkami sedm let, o zpěvačce Nico napsal píseň Johanka z Arku. Nakonec se oženil, jmenovala se Suzanne, a zase se rozvedl. Má syna Adama a dceru Lorcu.

Odpovědi na mnohé otázky zřejmě nalezl ve studiu zenu. V 90. letech Cohen pět let meditoval v zen-buddhistickém klášteře v horách jižní Kalifornie. Kdysi požitkářský, sexem posedlý básník si pak znovu vzal oblíbené černé obleky od Armaniho a začal znovu zpívat. Po předposledním albu Essential z října 2002 vydá letos v říjnu další desku, Dear Heather.

,