"Globalizace? Těžko je mít nějaký vyhraněný názor. Je to jako s počasím. Tady v Krakově mě občas rozčiluje, ale ono takové je, a s tím se nedá nic dělat." Lem se nesnaží odpovídat na konkrétní otázky - pohodlně opřen ve staré lenošce v pracovně, která je obložena až ke stropu knihami, vede monolog. O všem možném: o Rusku, jež ztratilo své velmocenské postavení, o nových krakovských hypermarketech, tak oblíbených mezi místními obyvateli, o amerikanizaci kultury i o svém mládí prožitém ve Lvově. Za zády má na regálech pečlivě srovnaná polská vydání svých děl (několik výtisků od každého titulu) a občas se zdá, jako by ztratil nit vyprávění. Není tomu tak. Vždy se vrací k tématu, které v těchto dnech tolik hýbe Prahou a celým Českem, a metaforicky charakterizuje globalizaci. "Je to cukroví, z něhož trčí bodláky," říká například. Odmítá vyslovovat jednoznačné soudy - každý jev má pro něho dobré i špatné stránky. A za chvíli dodává: "Spor o globalizaci je sporem o to, aby ekonomicko-finančně-technologické máslo na chlebu bylo pokud možno rovnoměrně rozetřeno."
| Česká vydání knih Stanisława Lema |
| Astronauti |
| K Mrakům Magellanovým |
| Sezam |
| Nepromarněný čas |
| Planeta Eden |
| Invaze z Aldebaranu |
| Návrat z hvězd |
| Vzpomínky Ijona Tichého |
| Zachraňme vesmír |
| Lov |
| Solaris |
| Vyšetřování |
| Nepřemožitelný |
| Příběhy pilota Pirxe |
| Futurologický kongres |
| Rýma |
| Pánův hlas |
| Dokonalá prázdnota, Golem XIV |
| Kyberiáda |
| Mír na Zemi |
| Fiasko |
| Deník nalezený ve vaně |
|
zdroj: http://go.to/LEM |
Pro Lema je nejvýraznějším projevem globalizace internet. Výhrady k němu však vyjádřil před několika lety ve sbírce povídek "Tajemství čínského pokoje", i když jeho výhody plně využívá. "Vedle mám sekretariát, a když se dohaduji se společností 20th Century Fox o autorských právech, je to otázka půlhodiny, než dostanu odpověď na svůj mail." Jenže nebezpečí vidí například v tom, že díky internetu se informace z burzy v Hongkongu dostanou za pár vteřin do Londýna. Příliš rychlé globální skoky v rozvoji komunikace mohou být pro šikovné burzovní spekulanty velmi užitečné, ale pro někoho jiného nevýhodné. "Když se koupete, tak si napustíte vanu a pak do ní opatrně vstupujete. Nic se nestane. Ale když tam skočíte, tak vodu vylejete na podlahu," vysvětluje.
Kromě toho informační síť spojující celý svět zplošťuje masovou kulturu a zároveň přispívá k její amerikanizaci. Podle Lema nelze pochybovat o tom, že internet je užitečný pro vědce a školy. Jenže zároveň se na počítačích hrají stejné hry v Polsku i v Japonsku. Postupně dochází k unifikaci života a to, co má hodnotu, je téměř nepozorovatelné. "Žijeme v epoše, kde se kulturní potřeby šesti miliard lidí uspokojují stejným způsobem. Když vypnete zvuk u televize, nevíte, zda se koňské dostihy nebo automobilové závody konají v Polsku, Švédsku nebo Francii," říká. A to nahrává Američanům, kteří mají nejvíc peněz. "Zrovna teď v Itálii za německé peníze točí jednu z mých knih a sotva vyjdou s penězi. A Američané mi platili jen za pouhou opci dvacet tisíc dolarů."
Překvapuje ho hit posledních měsíců - globalizace, o níž se ještě před pár lety vůbec nemluvilo? Vždyť žánr science-fiction jakoby automaticky předpokládá jednu univerzální společnost, která řeší především spory s mimozemskými civilizacemi... Lem se však od své tvorby lehce distancuje. "Většina mé tvorby spadala do doby, kdy jsme byli pod sovětským protektorátem. Sám fakt cenzury neumožňoval psát o temných stránkách této reality a já mohl jen v grotesce nepřímo naznačit, co si myslím." Pocit dnešních lidí podle jeho názoru vystihuje prostý obraz: točna, na niž vjíždí lokomotiva a nikdo neví, kterým směrem vyjede. Vždyť před čtyřmi měsíci ještě vůbec nikdo nemluvil o nějaké energetické krizi. Pár let před první světovou válkou se zdálo, že vše je v nejlepším pořádku. Neschopnost odhadnout vývoj v nejbližších letech dobře ilustruje jedna německá knížka, která se zabývala tím, čím bude žít 21. století. Vyšla před pěti lety a nebylo v ní ani jedno slovo o internetu, o biotechnologiích nebo o klonování. "Napsal jsem o tom knížku. Jmenuje se Mrknutí a v Polsku je bestsellerem. Nikdo prostě nečekal tak rychlé změny. Nikdo není schopen odhadnout další vývoj a reaguje se jen na okamžitou situaci. Při zavádění eura se psalo, že je to geniální nápad, dnes se mluví o fiasku. A tak je to se vším."
Lem není zásadním kritikem globalizace a vnímá ji i pozitivně jako vyrovnávání životních rozdílů. "Je to jako v jednom polském vtipu. Rus jel do Paříže a Francouz do Moskvy. Když Francouz přijel do Varšavy, myslel si, že už je v Moskvě, a když Rus přijel tamtéž, měl pocit, že je v Paříži," směje se.
Opakovaně se vrací k tématu, které ho zaujalo. Každý jev na světě je relativní a my jej nemůžeme jednoznačně odsuzovat, i když se nám nelíbí. Demonstrace proti globalizaci nic na dalším vývoji nezmění. Vždy byli chudí a bohatí, s tím se nedá nic dělat. "Ovšem uznávám, že je rozdíl mít šest párů bot nebo dvě stě. Takové množství je nesmyslné. K čemu je jednomu člověku obchodní dům plný šatů? Kdo je tak bohatý, měl by nadbytečné peníze dávat do kultury - jako burzovní spekulant Soros."
Lem vzpomíná i na Halič před válkou, kde huculská děvčata prodávala bandasku plnou malých borůvek za krajíc chleba. Kdyby globalizace pomohla nejchudším oblastem, docela by ho to potěšilo. Odmítá však představu, že k všeobecnému blahobytu dospějeme tím, že peníze vezmeme bohatým. "Kdyby mi sebrali všechno, co mám - a mám toho docela dost, půl století píšu knihy, které byly přeloženy do 38 jazyků -, tak to bude asi milion dolarů. Ale pomůže to mému čtyřicetimilionového státu? Každý by dostal tak maximálně 50 centů. A co já? Půjdu žebrat na ulici. Prostě je to iluze, že vyššími daněmi zvýšíme šanci na všeobecný blahobyt."
Na zmatky kolem zasedání MMF se dívá s nadhledem. "Polsko bude za několik milionů let přesně tam, kde je nyní severní pól. Není to příliš potěšující zpráva, ale já v té době už nebudu žít. Vaše obavy jsou přehnané. Nic strašného se nestane, nic skvělého ani špatného z té konference nevzejde. Neobjeví se druhé slunce ani sarančata nepřepadnou Česko. A navíc oni se vaší zemí nebudou zabývat."
