Výstava, která se pro veřejnost otevře 8. února, bude také jednou z připomínek významného výročí: právě letos, 6. února a 19. června, uplyne sto let od Werichova a Voskovcova narození. „Exponátů bude kolem dvou tisícovek,“ říká Marie Nosková z Lotosu, který vydává nahrávky z Voskovcova a Werichova díla.
V sálech pražské Staroměstské radnice by se měly objevit takřka všechny dostupné materiály, které vedle bohaté kolekce Jaromíra Fárníka pocházejí například z archivů Národního muzea, Památníku národního písemnictví či ze sbírek bratrů Jiřího a Ondřeje Suchých a z rodinné pozůstalosti.
V panelech a vitrínách tak budou k vidění například kostýmy z Vest pocket revue, fotografie, desky, plakáty včetně dvoumetrových reklam, novoročenky či korespondence. Mezi shromážděnými písemnostmi se najdou poklady: například Werichův křestní list, na němž celé hercovo jméno zní Jan Křtitel František Serafín Werich.
„Máme jej zapůjčen od Werichovy vnučky. I pro nás byla další Janova jména překvapením,“ říká Fárník, jehož sběratelský zájem o slavnou dvojici začal náhodným nálezem vyhozených gramodesek.
„Sběratel jsem byl od dětství. Když jsem se v sedmdesátých letech rozhodl pro V+W, vlastně jsem o nich nic nevěděl,“ vzpomíná dnešní znalec Osvobozeného divadla, který shromažďuje také předměty a dokumenty o Vlastovi Burianovi, Oldřichu Novém, Adině Mandlové a dalších hercích meziválečné éry.
Jeho soubor archiválií spojených s dvojicí slavných komiků čítá na tisíc položek. Většina z nich nebude v expozici chybět. „Nejvíc si cením obyčejné vstupenky do Osvobozeného divadla. Lidé si obvykle schovávají fotografie, programy a plakáty, ale lístky ne,“ vysvětluje Jaromír Fárník.
Návštěvníci se dočkají i dalších atraktivních předmětů - například z pozůstalosti po Voskovci bude vystaveno vysvědčení, kresby z věku šesti let a také první hra zasazená do roku 3000, kterou si šestnáctiletý Voskovec zapsal do sešitu.
„Budoucnost a technické vynálezy asi Voskovce fascinovaly, například v roce 1921 se zajímal o metro,“ doplňuje Fárník. Jinou další kuriozitou je Voskovcův psací stroj, který s hercem cestoval z Prahy do USA a na němž herec psal do konce života.
Podle Marie Noskové výstava nejen předvede dosud neznámý materiál, ale také opraví omyly, které o V a W kolují. „Objevem je podle mě rozsáhlá kolekce z Voskovcova pobytu v Americe, která dokazuje, že Voskovec vůbec nebyl v zahraničí neúspěšný, jak se někdy traduje,“ tvrdí Nosková.
K výstavě nazvané Vždy s úsměvem vyjde rozsáhlý katalog, jehož autory jsou vedle Fárníka Vladimír Just, Pavel Taussig a Jakub Škorpil. Expozice potrvá do 29. března.
Jiří Voskovec a Jan Werich při setkání ve Vídni v roce 1964
