Ještě než se však na prkna, která znamenají rap, postavila nejkontroverznější parta hiphopové historie, dvou- až tří tisícové návštěvy se ujal nekorunovaný král trefnosti Vec, jenž za asistence Supercrooo a Zveriny symbolicky pokřtil svou druhou desku "Funkčný veterán". Největší haló však paradoxně nenatropiloa žádná z nových písniček, nýbrž stabilně fungující "Tozmemi rmx 2007".
Pak už se stroj rozjel. Těsně před půlnocí vystřídal Vecova dvorního gramofonistu Jazzyho hbitý DJ Lord, jenž se nebál přítomné oblažit ani technickými rutinami, čímž dal jasně najevo, že nepůjde o béčko, které ovládá CD player a vrchol jeho činnosti je střelba ze sampleru.
Houstnoucí dav měl navíc tu čest zaslechnout věci, na něž na běžné párty jen tak nenarazí. Vyjma "Sound Of Da Police" od KRS-One se z reprobeden neozývaly žádné klasické záležitosti, ale syrové, nijak nepodbízející se rytmy, při jejichž poslechu se jeden vracel zpátky do dnů, kdy byl žánr čistý jako lilie a peníze v něm nehrály žádnou roli.
Mezitím si už své nástroje připravoval živý band Bomb Squad, díky němuž se na pódiu motalo takřka deset lidí s rozdílnými úkoly. Kupříkladu přítomné pochodující duo oděné do vojenského šactva by sice označil za tanečníky pouze hodně velký optimista, nicméně v rámci celkové choreografie šlo o vhodné dokreslení scény.
Největší pozornost byla logicky upřena na autoritativně působícího Chucka D, jenž založil Public Enemy v roce 1982. Pakliže by se měl hodnotit jeho pohyb po pódiu, to, že je mu sedmačtyřicet, znát nebylo. Naléhavým barytonem navíc chrlil slova rychlostí Scatmana Johna.
Stejně však byl vidět i hravý kašpar Flavor Flav s nezbytnými stolními hodinami kolem krku. Jako hypemanovi mu nebylo co vytknout - neustále hecoval publikum jednoduchými výrazy, měnil pozice a první řady mu doslova zobaly z rukou.
Hudebně šlo o přímočarou lekci ze syrovosti. Jestliže vám někdy někdo povídal o představitelích hardcore rapu a v této souvislosti nezmínil také Public Enemy, neberte jeho výklad vážně, protože neví ani zbla. V kombinaci s kapelou, jež se opakovaně nebála přitvrdit, vyzněly na první pohled nesourodé a neúnavné beaty nebývale věrohodně.
Hodně dostala zabrat hlavně jejich druhá deska It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back s tím, že když máte na svědomí i perly typu "Bring The Noise", "Public Enemy No. 1" či "Fight The Power", soustředit se na cokoliv jiného zaručeně nehrozí.
Protože jsme byli svědky plnohodnotné revize do minulosti, na své si přišly zejména dříve narozené ročníky. Památných chvil protkaných všudypřítomnou melancholií bylo, stejně jako radikálního sdělení, dostatek. Ostatně, mluvčími moderního hnutí černých se přeci jen nestali náhodou.
Při této příležitosti zároveň rappeři na dálku pozdravili Naughty By Nature, Queen Latifah, EPMD a další dinosaury newoyrského rapu, jejichž nejplodnější éra se datuje ještě do minulého století.
Jeden z nejsvětlejších okamžiků večera se jmenoval "Harder Than You Think", což je pilotní singl jejich poslední dlouhohrajicí zastávky se zajímavým titulem How You Sell Soul To A Soulles People Who Sold Their Soul? (2007). To, že soundtracková "He Got Game" nezazněla celá, jsme ale museli oplakat. Díky své příjemnosti by přitom jinak rázný charakter vystoupení krásně vyvážila.
Stopadesátiminutová show ovšem i tak představovala porci, s jakou se na této úrovni příliš často nesetkáte. Je jasné, že výrazných písní mají jako máku, nicméně znáte heslo Všeho moc ... Flavor se svým mohutným ciferník na krku mohl čas pohlídat lépe, místy to totiž vypadalo, jako by ani nechtěli odejít. V nekonečném příběhu se pak mezi řídnoucími fanoušky dokonce mihotaly i trsající uklízečky.
Za pár týdnů přijede do stejné haly Wu-Tang Clan a ač má hitů na rozdávání, tak vydatné divadlo zřejmě netrumfne. Jen škoda závěrečného povinného "pozdravu" směrem k dosluhujícímu prezidentovi Bushovi. Vzhledem k jejich formátu bych si na místě polopatického klišé dokázal představit něco důvtipnějšího.
Hip Hop AllStars
Public Enemy, support Vec. Malá sportovní hala Praha, 30. května 2008.
Hodnocení iDNES.cz: 80%
