Bodorová patří k předním českým skladatelkám, pozornost vyvolala například písňovým cyklem Lingua angelorum, který poprvé provedl hvězdný americký barytonista Thomas Hampson.
Její nová opera je jakousi poctou libereckému regionu, respektive Kateřině z Redernu, která zde žila na přelomu 16. a 17. století. „Před časem mne oslovil tehdejší ředitel Divadla F. X. Šaldy Martin Otava s tím, že by chtěl uvést velkou operu ke 130. výročí založení divadla. A také navrhl, že by její titulní hrdinkou měla být Kateřina z Redernu, což je ve zdejším kraji známá postava. Prostudovala jsem tedy dostupné prameny a řekla jsem si, že by se toto téma zpracovat dalo. Navíc má širší než jen regionální dopad,“ vysvětluje vznik díla Bodorová.
Konflikt mezi matkou a synem
Kateřina z Redernu po smrti manžela sama vládla místo nezletilého syna a na svých panstvích obratně hospodařila. Zemřela roku 1617, ještě před bitvou na Bílé hoře, a už se tedy nedožila konfiskace rodového majetku Albrechtem z Valdštejna. „To by přirozeně na operu nestačilo, proto jsem posunula její smrt až do roku 1627. Je to tedy fabulace, ale pouze v rovině osobního příběhu, nikoli historických faktů,“ zdůrazňuje Bodorová.
Posun jí umožnil dostat Kateřinu a Albrechta do přímého střetu, ale také vyvolat generační konflikt mezi matkou a synem. „Albrecht se uchází o bohatou vdovu Kateřinu, a když ho odmítne, snaží se ovlivnit jejího syna,“ naznačuje skladatelka.
Po hudební stránce se nebránila inspiraci dobovými zdroji. „Přitahovala mne konfrontace tehdejších časů s dneškem. Vždycky mne fascinovalo, že hudba z přelomu 16. a 17. století nemá pevné tonální zakotvení, což ji v jistém smyslu spojuje se současností. Takže i když starou hudbu přímo necituji, pracuji s ní,“ poznamenává.
Za výhodu považuje, že její starší skladba Lingua angelorum byla podložena texty z doby Rudolfa II. „Ocitla jsem se ve stejné době. Mimochodem, císař Rudolf v mé opeře rovněž vystupuje, jedna ze scén se odehrává na jeho dvoře,“ prozrazuje.
