Po turné, vypuknuvším 8. června v italském Udine, by mělo příští rok následovat stejnojmenné koncepční album, věnované co do tématu měnící se Americe 21. století.
Pohled Laurie Andersonové není veselý - zajímá ji obsese bezpečností, vzrůstající vzdálenost mezi lidmi navzdory informačním dálnicím, vztah mezi strachem a svobodou, obecné přijímání násilí či jazyk války.
Jinými slovy sex, sláva, násilí anebo přímo smrt v kontextu technologií, politiky a showbyznysu, reálie post-warholovského světa současných Spojených států.
"V jistém směru vnímám Homeland jako tragédii. Ne proto, že pracuje s tragickými hrdiny, ale proto, že vykazuje rysy řecké tragédie: každý dělá jen to, o čem je přesvědčen, že je dobré, ale stejně se všechno strašlivě zvrtne," nechala se slyšet umělkyně, ne nadarmo bakalářka dějin umění na Columbijské univerzitě. Ostatně představení Homeland začíná obrazem z komedie Aiostofanových Ptáků.
Pamětníci zřejmě tuší, že Andersonová v mnohém navazuje na svůj takřka osmihodinový divadelně umělecký projekt United States, který měl premiéru v průběhu dvou večerů v Brooklyn Academy of Music v roce 1983 a postupně vyšel na celkem pěti deskách.
Zvolenému tématu odpovídá i forma koncertního představení. Homeland je kombinací básně, hry a hudby, zpěvu, recitace, multimediální prezentace a mnoha dalších prvků. Mluví syntetickým jazykem technologie a elektroniky a senzuálním jazykem písničkářství a poezie.
Anglicky nehovořící fanoušci o pointu představení nepřijdou - vzhledem k tomu, že Laurie Anderson má své show postavené na textech, všechny země, kde vystoupí spolu s dvojicí muzikantů, nabídnou veškerou komunikaci Laurie v tamní mateřštině.
Ani Česká republika nebude výjimkou. Všechny texty Laurie Anderson budou v rámci koncertu, který vypukne v pražském Kongresovém centru v osm večer, kontinuálně překládány a veškerý text poběží nad podiem.
Laurie Anderson prorazila v roce 1981 hitem O'Superman, debut Big Science následoval o rok později. Ačkoli se následující deskou Mister Heartbreak (1984), na které spolupracovala například s Peterem Gabrielem, nikoliv neúspěšně přiblížila popovým břehům, zůstala věrná progresivní avantagardě - ostatně mix orchestrálních aranží a elektroniky nalezneme už v projektu Born, Never Asked (1980).
Další deska Home Of The Brave (1986), de facto koncertní film, obsahovala skladby Williama Borroughse, Billa Laswella a Nilea Rodgerse. Po albu Strange Angels (1989) se Andersonová věnovala především performancím a koncepčním vystoupením - jmenujme například Empty Places (1990), Voices from the Beyond (1991) či Stories from the Nerve Bible (1993).
Na desce Bright Red (1994), kterou produkoval Brian Eno, spolupracoval i její přítel Lou Reed, následujícím albem The Ugly One With Jewels As Well As Puppet Motel (1995) Laurie potvrdila svůj zájem o nejnovější technologie. Zatím poslední řadovou deskou zůstává opus Life On A String z roku 2001.
