Příští čtvrtek navíc čeká v Číně ostrakizovaného autora exkluzivní VIP vstupenka přímo k prezidentovi Tchaj-wanu. "Tchaj-wan není Hongkong. Cítím se tu svobodnější než v Hongkongu," nechal se slyšet šedesátiletý Kao Sing-ťien, kterého v rozporu s verdiktem švédské akademie označují čínští politici za druhořadého literáta a vydávání jeho knih je v Číně zakázané. Kao dodal, že má na ostrově mnoho přátel a necítí žádné bariéry; koneckonců při své první návštěvě popsal tchajwanskou metropoli Tchaj-pej jako nebe pro gurmány.
Ve svobodnějším prostředí si spisovatel dovolil také jemné politické výpady. Těch se se při své třídenní zastávce v Hongkongu - bývalé britské kolonii, jež nyní patří Číně - úzkostlivě vyvaroval. Do Číny nesmí a tohle byla jeho první návštěva "čínského teritoria" poté, co dostal Nobelovu cenu. "Byl jsem zmatený, protože jsem nemohl říkat to, co si myslím," vysvětloval svou zdrženlivost Kao Sing-ťien po přednášce na hongkongské univerzitě.
Zato při včerejším projevu už sršel ironickými komentáři a odvážil se i na tenký led vztahu literatura a politika: "Oproti politikům, kteří se míchají do literatury, literatura nikdy nesmí sloužit politickým cílům - jinak se z ní stane prázdný spis." Takového osudu se ovšem Kaova díla, alespoň co se týče Tchaj-wanu, bát nemusí. Jeho knihy tam jsou doslova bestsellery. Ve sto tisících výtiscích tu vyšla jedna z nejznámějších próz Soul Mountain - svérázná výprava několika hrdinů, kteří hledají vlastní kořeny, vnitřní klid a svobodu na čínském venkově. Jen o něco menšího nákladu se dočkal román One Man's Bible, který reflektuje čínskou kulturní revoluci ze tří pohledů: politického aktivisty, oběti a pozorovatele.
Takzvaná kulturní revoluce, která Čínou otřásla v letech 1966-76, znamenala pro Kaa Sing-ťiena jedno z nejtvrdších období. Aby se zachránil před nenávistnými výpady antiintelektuálních fanatiků, spálil "kila a kila" svých rukopisů. Podle svých slov se k zničeným pracím vracet nehodlá, je to prý bolestivé otvírání starých jizev.
Nálepku "persona non grata" dostal od čínských politiků Kao Sing-ťien v roce 1989, kdy ve svém dramatu Uprchlíci odsoudil vojenský masakr na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Z nežádoucí osoby se ovšem v loňském prosinci stala osobnost po celém světě velmi žádaná. Jen čínští politici Kaovo dílo - dílo univerzální platnosti, hlubokých náhledů a jazykové bohatosti, jak zní oficiální zdůvodnění švédské akademie - přehlížejí.
Naturalizovaný Francouz se nicméně zdát být klidnější než čínské úřady. Ty posílají rozhořčené nóty, zatímco disident píše a přednáší. "Svoboda je dlouhá, trnitá cesta. Spisovatel ji musí najít za každých okolností," podotkl při včerejší přednášce.
Ve svobodnějším prostředí si spisovatel dovolil také jemné politické výpady. Těch se se při své třídenní zastávce v Hongkongu - bývalé britské kolonii, jež nyní patří Číně - úzkostlivě vyvaroval. Do Číny nesmí a tohle byla jeho první návštěva "čínského teritoria" poté, co dostal Nobelovu cenu. "Byl jsem zmatený, protože jsem nemohl říkat to, co si myslím," vysvětloval svou zdrženlivost Kao Sing-ťien po přednášce na hongkongské univerzitě.
Zato při včerejším projevu už sršel ironickými komentáři a odvážil se i na tenký led vztahu literatura a politika: "Oproti politikům, kteří se míchají do literatury, literatura nikdy nesmí sloužit politickým cílům - jinak se z ní stane prázdný spis." Takového osudu se ovšem Kaova díla, alespoň co se týče Tchaj-wanu, bát nemusí. Jeho knihy tam jsou doslova bestsellery. Ve sto tisících výtiscích tu vyšla jedna z nejznámějších próz Soul Mountain - svérázná výprava několika hrdinů, kteří hledají vlastní kořeny, vnitřní klid a svobodu na čínském venkově. Jen o něco menšího nákladu se dočkal román One Man's Bible, který reflektuje čínskou kulturní revoluci ze tří pohledů: politického aktivisty, oběti a pozorovatele.
Takzvaná kulturní revoluce, která Čínou otřásla v letech 1966-76, znamenala pro Kaa Sing-ťiena jedno z nejtvrdších období. Aby se zachránil před nenávistnými výpady antiintelektuálních fanatiků, spálil "kila a kila" svých rukopisů. Podle svých slov se k zničeným pracím vracet nehodlá, je to prý bolestivé otvírání starých jizev.
Nálepku "persona non grata" dostal od čínských politiků Kao Sing-ťien v roce 1989, kdy ve svém dramatu Uprchlíci odsoudil vojenský masakr na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Z nežádoucí osoby se ovšem v loňském prosinci stala osobnost po celém světě velmi žádaná. Jen čínští politici Kaovo dílo - dílo univerzální platnosti, hlubokých náhledů a jazykové bohatosti, jak zní oficiální zdůvodnění švédské akademie - přehlížejí.
Naturalizovaný Francouz se nicméně zdát být klidnější než čínské úřady. Ty posílají rozhořčené nóty, zatímco disident píše a přednáší. "Svoboda je dlouhá, trnitá cesta. Spisovatel ji musí najít za každých okolností," podotkl při včerejší přednášce.
 Kao Sing-ťien |
 Kao Sing-ťien |
 Kao Sing-ťien |
 Nositel Nobelovy ceny za literaturu, čínský dramatik a spisovatel Kao Sing-ťien, po příjezdu do Hongkongu. |
